2~In the Dark

300 40 18
                                    


Seskočil jsem ze střechy a tvrdě dopadl na neupravený chodník, jenž se táhl podél panelových domů, odkud jsem ani ne před pár chvílemi vysál další energii.
Vystoupil jsem pod světlo jediné svítící lampy v okolí a rozhlédl se, zda už se pro mě stavil odvoz.
A ono ano. Pár chlápků v černých hábitech s kapucí, jenž potulovali po okolí a já je zaregistroval, na mě kývlo a rychlostí blesku jsme se dostali do, na první pohled, rozpadlé barabizny.

„Ach, sladký domove," oddychl jsem si, když jsem vrazil do jedné poměrně slušně vybavené místnosti a svalil na gauč s hnědým potahem.

„Jen se tu tak nerozvaluj. Máme pro tebe další oběť," oznámil mi šéf.
„Klid Joonie, zlato, už se šourám,“ otráveně jsem se zvedl z pohodlného gauče a posadil se na masivní pracovní stolek, za kterým seděl přísně vyhlížející blonďák. Kim Namjoon, jméno jeho. Propaloval mě zlostným pohledem, ale já ho mám upřímně na háku.

„Tak kdo to je tentokrát?“ vytrhl jsem mu štos papírů z ruky a díval se na fotku další nevinné tvářičky.

„JungHoseok student prestižní vysoké školy, po škole známý jako usměvavá koňská tvář.“ ušklíbl se Namjoon a prohrábl si své nagelované vlasy.

„To bude oříšek.....“ poškrábal jsem se na zátylku a více si ho prohlédl. Nevypadal, jako nějaký páprda znuděný životem. Právě, že naopak. A ještě větší mínus je, že vypadá poměrně vlivně. Tedy, mínus...dalo by se to využít v náš prospěch. Když mu vsugeruju správnou myšlenku...

„Ty to přeci zvládneš. Jsi jeden z našich nejlepších mužů.“

Povzbuzoval mě Namjoon a ruce si dal za hlavu, zády se více propadnul do černé židle, taktéž potažené koženým potahem.

„Mysli na to, co ti provedli. Nebo chces vidět jeho fotku, jak jsi ho tenkrát políbil?“ ušklíbl se.

Při této větě mi přejel mráz po zádech a já se pokusil nenápadně otřást. Avšak, soudě podle Namjoonova škodlibého výrazu, se mi to nepovedlo.

„N-ne pane,“ sklopil jsem hlavu a i s fotografií a nejrůznějšími dokumenty o tom Jungovi jsem opustil místnost a následně i barabiznu.
Je od nich hnusné, že mi toho parchanta pořád připomínají...

Stejně se už nikdy neprobudí...

Losing the WorldKde žijí příběhy. Začni objevovat