35~Stop

88 14 8
                                    

„Vážně se chceš definitivně rozloučit s tímto místem?" naposledy jsem se zjistil, jestli to myslí vážně.

„Ano, nechci se sem už nikdy vrátit," řekla rozhodně.
Já jí naznačil, ať odejde ven. Vzal jsem kanystr a polil nábytek a všechny zbytečné věci benzínem.

Došel jsem k mrtvému tělu násiníka a z jeho zadní kapsy vytáhl revolver, přičemž sám si ho dal za opasek. Škrtl jsem sirkou a vyvolal silný žár. S šíleným úsměvem jsem viděl jeho tělo hořet a i vše okolo. Kdyby se Hyuna pro mě nevrátila, uhořel bych.

„Jsi šílenec... ale děkuji, sama bych to nezvládla," zabalila mě do jejího plétu a odvedla mě na parkoviště. Nastoupili jsme do jejího auta a jeli směrem pryč z města.
Cesta probíhala klidně a tiše. Ani jeden z nás neměl potřebu mluvit. Avšak když jsme vyjížděli z problémové části města, uviděli jsme běžet mladého kluka pronásledovaného bandou již od pohledu jasných maniaků, dealerů a vrahounů.

„Tak co, Hyun? Zastavíme?"

Losing the WorldKde žijí příběhy. Začni objevovat