Always together (Fack cz)

#25

Já a Kendall jsme seděli naproti sobě v tichosti. Napětí bylo silné. Rukou jsem klepal do rytmu rádia do stolu. Bylo to příšerné. Už nikdy nechci zažít něco takového. I když to bylo jen pět minut nemohl jsem se zbavit pocitu že to byla celá věčnost. Konečně práskli dveře a po schodech sešel Finn.

„ Finne tohle je Kendall. Kendall tohle je Finn."

„Počkat,počkat. Vy se znáte?"

„To j-je na dlouho. Pak ti to povím jen jí zaveď do jejího pokoje."

„Fajn."

Řekl Finn ,ale vypadal docela zaskočeně.
Když Finn s Kendall odešel lehl jsem si na pohovku a pustil si playlist který se nazýval „Finnovo TOP 10.". Lehl jsem si a chytl se za hlavu. Ještě pořád jsem nemohl uvěřit že tu je Kendall. Asi po třetí písničce jsem slyšel kroky ze schodů. Byl to samozřejmě Finn.

„Řekneš mi teda odkud znáš tuhle holku?!"

„Fajn. Před čtyřmi roky jsme spolu chodili. Časem jsem si prostě uvědomoval že takhle šťastný nejsem. Všechno jsem jí v klidu řekl. Naštvala se. Vůbec to nebrala dobře. Byla na mě sprostá a řekla to úplně celé škole. Ta holka je zlo."

„To ti vážně udělala?"

„Jojo..lidi jsou zlí. Už to neřeš."

„Nejradši bych jí tu nenechal."

„Musíš."

Finn si přisedl blíže a pohladil mne. Položil jsem mu hlavu na hruď tak jak to často dělávám.

„Až ta holka vypadne se třídou pryč uděláme si hezký den. Co říkáš Jacku?"

„Jasně."

Když si Kendall vybalila uráčila se přijít dolů za námi.

„Kde seženu něco k svačině s sebou? Prosím?"

Wow ono to taky umí mluvit slušně pomyslel jsem si.

„V lednici si vezmi co chceš."

„Díky."

Bez dalších slov si zabalila cosi do sáčku a chtěla odejít ,ale Finn jí zastavil.¨

„Až se vrátíš pravděpodobně tu budou moje rodiče. Pokud ne klíč je pod rohožkou."

„Jo díky."

Řekla bez zájmu a zabouchla. S Finnem jsme se na sebe usmáli.

„Kam tedy jdeme?"

„Je to překvapení. Pojď ať stihneme autobus."

Ani jeden jsme se nepřevlékali a Finn si sbalil jen pár věcí a šli jsme. Neměl jsem tušení kam jdeme. Konečně jsme seděli v autobusu. Jeli jsme snad přes celý Londýn. Když jsme vystupovali Finn se mě zeptal na otázku.

„Víš co je za den a měsíc?"

„Vím. Je prvního června."

„A víš co to znamená?"

„Nevím."

„Fajn. To by jsi ,ale měl. Vím to i já. No nevadí uvidíš."

Ruku v ruce jsme prošli několik ulic a když jsme prošli až na místo určení všechno mi pomalu docházelo.

„Je pride month!"

„To ti došlo brzy tedy. Každý rok jsem je pozoroval jak tu pochodují a užívají si se svým partnerem nebo partnerkou to že se staví za svou skupinu. Nikdy v životě by mě nenapadlo že taky někdy půjdu v průvodu se svým přítelem. Ale teď jsem rád že jsem tu s tebou a ani s nikým jiným bych tu být nechtěl."

Za tohle si zasloužil moji sladkou pusu. Začínám ho žrát víc a víc.

Chodili jsme mezi barevnými vlaječkami,drželi se za ruce a užívali si přítomnosti lidí kteří jsou jako my. Tolik skvělých lidí jsem nikdy v životě nepotkal byl to jeden z nejlepších dnů v mém životě. Domů jsme dorazili pozdě. Mary vysedávali s vínem u novin a Finnův otec vyspával na gauči. V kuchyni seděla Kendall a na uších měla sluchátka.

„Ahoj kluci! Už od pohledu vidím kde jste byli. Myslela jsem si že tam půjdete. Užili jste si to?"

„Užili jsme si to. Že Jacku?"

„Ano a moc. Ale jsem ospalý."¨

„Jo měli by jste si lehnout."

„Už jdeme dobrou."

„Dobrou i vám!"

Zlatíčka zrovna jsme se zabydleli v hotelu v Maďarsku ,ale jen kvůli vám tu mám notebook abych alespoň to co jsem si předepsala mohla vydat. Snad se máte dobře. ♥