Always together (Fack cz)

#27

Kapička uchýlnosti nikoho nikdy nezabila. Byli jste varováni.

„Zítra odjíždím domů."

„Né. To už?"

„Bohužel. Jinak to nejde."

Finn vysedával v křesle a pozoroval mě zatímco já jsem polehával pořád v spacím oblečení na jeho posteli.

„Pojď ještě do postele. Prosím."

„Právě jsem vstal."

„Ale já tě prosím. Moc."

„Fajn."

„ALEEE ještě něž si lehneš sundej si tričko. Pro mě."

„Že jsi to ty."

Finn se zvedl a zavřel dveře. Pro jistotu je zamkl protože v domě byli oba rodiče...a Kendall. Tričko odhodil pryč. Když už byl Finn vedle mě věděl jsem moc dobře co mám v plánu. Sedl jsem si na Finna obkročmo.

„Líbí se mi tvůj sixpack."

Finn se zasmál.

„Nic tam není."

„To si jen myslíš zlato."

Přejížděl jsem pomalu prstem tam kde se rýsovaly břišáky.

„Vidíš? Tak přesně tady je."

Nahl jsem se blíže a pošeptal Finnovi do obličeje. Usmál se ,ale nic neřekl. Chvíli bylo ticho. Než se karty obrátily. Než jsem se nadál Finn seděl obkročmo na mě.

„Všiml jsem si že ti z krku zmizela moje práce. Měl bych se teď snažit víc?"

„Měl protože za to bývá odměna."

„Víš jak moc tě miluju?"

„Vím. Já tebe totiž."

Usmál se a pak mě políbil. Tentokrát to nebyl jen tak obyčejný polibek. Došlo to až k líbání. Když jsme ani jeden neměli dech donutilo nás to nadechnout se. Oba jsme se jemně pousmáli a pokračovali v čemkoliv co bylo v plánu. Finn si opravdu dal tentokrát na cucfleku  záležet. Užíval jsem si pokaždé když se přisál aby mi mohl udělat víc.. Taky jsem mu jich pár udělal ,ale nikdy tak dobře jako on mě. Asi tu šlo o zkušenosti.  V posteli jsme zůstali snad do oběda. Za tu dobu se odehrála kupa věcí. A jaké? To už je kapku jiná věc.