#8

779 59 4
                                    


Když jsme přijeli zpět hned se za mnou vydala matka. 


„Ahoj Jacku!"


„Ahoj."


„Dojdu ti pro kufr počkej tu ano?"


Jen jsem kývl a nic jsem neříkal. Byl jsem si jistý že se matka bude ptát protože je divné když někdo přijede ze zájezdu do Anglie smutný že? Je to opravdu hodně divné.

 Když už jsme měli všechny věci autem jsme se vydali domů. Matka se na otázky vyptávala přesně tak jak jsem to čekal.  Na všechny jsem se snažil odpovědět se zájmem a vypadalo to že matka tomu i věřila. Když jsem přijel domů první co jsem udělal bylo to že jsem se vydal do svého pokoje. Zavřel jsem dveře a lehl si na postel. Docela mi chyběla. Hned na to vešla do pokoje matka.

„Nebyl na tebe nikdo ošklivý? Klidně půjdu do školy."

„Nene to je dobrý. Všechno bylo v pohodě."

Mamce jsem kdysi „tu věc"  řekl. Tenkrát mi řekla ať tomu dám čas prý jsem byl moc mladý na to vědět kdo opravdu jsem. A když mi to vydrželo až do teď mamka byla šťastná. Ve všem mě plně podporuje a pokud je nějaký problém tak se  ho snaží ihned vyřeší. Moc si jí vážím.


„Dobře."


Nepatrně se usmála a opustila můj pokoj. Lehl jsem si zpět a díval se do stropu. V hlavě se mi vše přemítalo. Všechno to krásné. Po tváři mi stekla slza. Myslím že už to nikdy nebude takové.


Pohled Finna

Od té doby co odjel Jack je to tu opravdu zvláštní. Vím že to co jsem udělal bylo opravdu ošklivé ,ale jinak to asi nešlo. Navíc ani nejsem na kluky... 

 Zašel jsem do pokoje kde byl Jack. Naposledy jsem chtěl vidět jak ten  pokoj po Jackovi vypadá než ho matka vysmýčí. Když jsem si sedl na postel a rozhlížel jsem se okolo všiml jsem si něčeho na stole. Byl to nějaký sešit. Když jsem ho otevřel celé tělo mi ztuhlo. 

Jack D.Grazer- Deník,nesahat

Když jsem byl připraven otočit na další stranu dovnitř vkročila matka s uklízecím náčiním.Rychle jsem ten deník schoval za záda a chystal se opustit místnost.


„Chybí ti Jack,že? Byl to hodný a milý chlapec. Ale vše jednou končí Finne."


Pohladila mne po vlasech a pokračovala dál ve své cestě. 

Zabouchl jsem dveře do svého pokoje a sedl si i s deníkem ke stolu.


„Jsem připravený číst."


Řekl jsem si v duchu pro sebe .


pokračování příště

Always together (Fack cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat