Always together (Fack cz)

#28

Byl to poslední den co jsem byl u Finna. Chtěli jsme si ho udělat hezký. Rozhodli jsme se že zajdeme na večeři do luxusnější restaurace. Nevěděli jsme kde na to vzít ,ale to už se jaksi vyřeší. Mary pro nás pochopení má takže by bylo hezké kdyby jsme ji mohli vzít s sebou ,ale to bohužel nejde. Celý den jsme brali pohodově a spíše jsme jen tak polehávali.

 Na poslední chvíli mi Finn pomáhal s balením kufrů. A co nevidět, byl tu večer. Tentokrát jsme do restaurace nejeli městskou dopravou ,ale vezl nás tam Finnův otec. Bylo to zvláštní. Všichni jen mlčky seděli a čekali kdy tohle peklo skončí. Když se auto zastavilo vystoupili jsme před restaurací.

„Užijte si to."

Zavolal za námi Finnův otec. Oba nás to překvapilo ,ale nepozastavili jsme u toho. Vešli jsme dovnitř kde už to takhle vypadalo luxusně.

„Jseš si jistý že na tohle budeš mít? Nemusíš to dělat kvůli mě."

„Musím."

„Všechno za mne platíš až je mi trapně že nic nekoupím.."

„Milý Jacku možná by jsi si měl zvyknout že v tomhle vztahu jsi „holka" ty."

Bouch jsem Finna přátelsky do rameme a tem se usmál a pomalu mě pohladil po tváři.

„Jdeme. Čeká na nás romantická večere."

U stolečku stála usměvavá hosteska která se optala na rezervaci. Usadila nás ke stolu pro dva. Byl ozdobený květy a uprostřed stálo šampaňské.

„Mám takový pocit že ani mne a ani tobě není osmnáct."

„Ale to nikdo tady neví ,ani se to nikdo nedozví zlato."

Ušklíbl se a posadil se naproti mne. Chvilku trvalo než k nám došel číšník. Restaurace byla plná. Ani se nebylo čemu divit.

„Co si dáš Finne? Já totiž nevím. Je toho tolik."

„Co když si dám tebe?"

„Žádné úchylné vtipy."

„Dám si salát. Přece jen měl bych si udržovat figuru."

„Asi se přidám ,ale co si budeme povídat mojí figurou to tak slavné není."

„Nepodceňuj se. Všechno na tobě je roztomilé. Objednám jídlo."

Za chvíli jsme dostali naše jídlo. Bylo ti výtečne snad jsem nejedl lepší salát než tento a to beze srandy. Je mi taky jasné že to Finna muselo stát všechny peníze. A opravdu se cítím trapně. Ale Finnovi to nevadilo. Smál se a byl šťastný. Jako já. A jeho radost je pro mne jedna z nejdůležitějších věcí.