loučení

32 4 0
                                    

Je konec školního roku.
Konec 9. třídy.
Za celé ty roky co jsem s těma magorama chodila do jedné třídy mě nikdy nenapadlo že by se mi po nich mohlo stýskat. Spíš jsem si někdy říkala ať už jsem v devítce a ať to skončí.
Začali jsme se hoodně bavit i s ostatníma devítkama v 7.třídě na lyžáku. Od té doby se pouto prohlubovalo.
Je to moje druhá rodina...
Co budu nez nich dělat?
Začátek 9. běžel rychle a byl celkem nudný.
Ale poslední 2- 3 měsíce...
Bože dej nám ještě pár takových úžasných měsíců.
Vodák...nejlepší zážitky ze všech.
Tisícero dalších exkurzí a každým vyletem se naše přátelství prohlubovala a prohlubovala.

Jak já je miluju.

Proletělo to vše vesmírnou rychlostí a najednou tu byl poslední týden.
Hry,filmy,písničky a společné zpívání,pyžamový den +psaní a namlouvání ultradojemného projevu.
Scházení schodů,všichni oblečeni v krásných šatech a oblecích avšak tváře smočené slzami a stočené do smutných grimas. Jsem ráda že slzy neronily jen holky ale našli se i někteří hoši.

Kolik slz jsme prolili a někteří stále proléváme?
Tolik že by Česká republika mohla mít moře.

Věřím že i za několik let se mi spustí vodopád slz po zaslechnutí All i want od Kodaline.

Nevěříte jak moc se mi bude stýskat.
Bude se mi hrozně stýskat i po lidech po kterých by se mi před 1-2 roky nestýskalo.
A teď...v noci...sedím..píšu...slzy mi padají do displeje a nevidím na klávenici..do uší mi hraje all i want...dopisuju si s kamarády.

Já ještě nechci konec
Je to vždycky u všech takový?
Zrovna jsem si na vaše ksichty zvykla a teď je musím opustit...

Lidi co mi to děláte?

Docházejí mi kapesníky.
Kéž by mi tak rychle docházely slzy.
(problémky)

Nemůžu se jen tak odtrhnout od mé rodiny...
Je to tak hrozný...
Já ještě nejsem na to připravená..

Trhá mi to srdce na tisíc kousků.
Tak si prosím jeden kousek vemte k sobě a slibte mi ,že se ještě uvidíme.
Něco podnikneme a budeme se bavit tak dobře jako na základce.

Ach bože...takovou depkou jsem si ještě za celý život neprošla.

Ještě chvíli prosím...pár dní ve škole s těmi nejlepšími lidmi...mojí famílií

Celý polštář mám nasáklý v slzách takže nevim jak budu spát...jajks

Ještě ke všemu,ne všichni zůstáváme v jednom městě ale rozjíždíme se všude možně.
To mě tak mrzí.
S někým se třeba už v životě neuvidím.
Nikdy víc.

Trhá mi ro srdce vážně.
Věřte mi.

Takže bych se s váma chtěla rozloučit.
(Vlastně nechtěla.)

450slov na rozloučení.

Budete mi chybět parchanti.
Miluju vás...posílám pusu,slzu a dobrou noc. Hodně štěstí na středních školách a prosím...
nezapomeňte.

Děkuju♥️

Zatracená láskaKde žijí příběhy. Začni objevovat