A ikdyž mé city opětované nebyli,nejsou a nikdy nebudou,nevyčítala jsem ti to,ani teď ti naši minulost nevyčítám a nikdy vyčítat nebudu. Tys za to nemohl, nemůžeš a nebudeš moct.
Jak mi řekla jednou moje milovaná matka:
"Zamilovat se můžeš každou chvíli, do kohokoliv. Ale doopravdy někoho milovat je velký rozdíl."
A jak jsem poznala, že jsem tě doopravdy milovala?
Přes všechnu tu bolest bych byla radši já trpěla než ty. Radši bych se topila v oceánu připoutaná ke klesající kotvě než abych viděla jak slzy žalu ti stékají po tvářích. A když bylo tvoje srdce zlomené a krvácelo snažila jsem se to napravit. Protože když jsi byl šťastný... byla jsem šťastná i já. A to bohatě stačilo.
A i teď po tom co prošla spousta času, stále tě miluji. Ale nemusí to být samozřejmě romantickým směrem. Miluji tě jako člověka. Ano máš pár nedostatků ale kdo je perfektní?
Nedokážu přihlížet tomu jak si necháváš lámat srdce znovu a znovu.
Jako bych se koukala do zrcadla.
.
