Hermionina temná minulost [DOKONČEN 1.DÍL]

Nic Proti...

Neupoutaly jsme tím pozornost svých přátel, ale vlastně celé Velké síně.
"Levan! Mám tě uškrtit?!" rozhlédla jsem se, "tvůj čas nadejde, teď je tady na to moc očí." vyplázla jsem jazyk. Ušklíbla se.

"Někdo o mě něco říkal?" s úsměvem přistoupil blíž Malfoy. Před malou chvílí teprve vstoupil do místnosti. To ale stačilo na to, aby slyšel to, co slyšet neměl.

"Ano, vlastně jsme se dohadovali na tom, jak velký seš blbec," sykla jsem. Ten tady tak scházel.

"Jako nevypadá, že by se s Tebou byť jen chtěl líbat..." ušklíbl se naschvál Diego. Schytal ode mě pohlavek.
"Idiote," šeptla jsem jeho směrem.

"Já bych proti tomu nic neměl..." zašeptal blonďák. Chytil mě za pás a přitáhl si mě k sobě. Než jsem stihla jakkoliv reagovat, Draco stál u Mrzimorského stolu, zatímco mojí ruku skoro doslova drtil rozčilený Roy.

"Ujasněme si to,"zavrčel směrem k Malfoyovi," Na ní nula jako seš ty, ani nepomyslí. Pokud ano, tak ti zaručuju, že ani na ošetřovnu nedojdeš! " Harry, Diego i Leo se postavili vedle Roye a mě. Ruce založené na hrudích.
A já se tak stala, jako za mala, pro ostatní Zakázanou... Nedobytnou...