Hermionina temná minulost [DOKONČEN 1.DÍL]

Bolest vs. Láska

"Hermiono?! Hermi?! Mio?!" ozívaly se hlasy Freda a George po celém hradě.
Když mě konečně našli, Fred se rozeběhl a skočil mi rovnou do náruče jako malé dítě, co se bojí tmy.
"Co se proboha děje?"

"Nemůžeme najít Alechandra!" vykřikli najednou.

"Ale nechal popravit všechny lidi, kteří se s Tebou stýkali nebo s Tebou byť jen jednou promluvili. Služebné, strážce... Všechny. Nejdřív poručil, aby je mučili dokud neřeknou, co všechno o Tobě ví, ale nikdo ho svou odpovědí neuspokojil," začal George..

"Takže všichni skončili v krutých bolestech mezi mraky," ve Fredových očích jsem uviděla hroznou bolest.
Tvář ledová bez úsměvu...

"Co se děje, Frede?" šeptla jsem a pohladila ho po vlasech.

"Potom, co jsem viděl v království... Kde máš Roye? A Harryho s Leem a Diegem?" rozhlédl se a zmizel mi z očí.

Takže Alechandro zmizel... A lidi trpí...
Proč by mizel? Má zaručenou korunu.. To nedává smysl..

"Některé věci nedávají smysl.. Jsou řízeny pocity... Lidskými pocity, které pokud dlouho neposloucháš, převezmou vládu nad tvým tělem..
Jindy se je rozhodneš poslouchat a má to určitý důvod.."

Dobře, ale Alechandro je Alechandro...

"Milá Eli, taková láska nemá smysl.."