Hermionina temná minulost [DOKONČEN 1.DÍL]

Co to-?

Diegovi se zastavil dech. Zorničky se mu rozšířili. 'To nemůže být pravda,' pomyslel si, když uviděl tu scénérii.
Když to viděli ostatní strážci byli v podobném stavu.
Srdce mi bušilo jako zběsilé. Špatně se mi dýchalo a jediné, co jsem chtěla je svést se na kolena, zlomit se v pase a začít histericky brečet.
Někde v hlouby duše jsem cítila, že je to tak správně. To jediné mě drželo nad vodou.
Alechandro kráčel klidně vedle mě. Neusmíval se. Nejevil žádné známky citů, a přesto jsem v něm dokázala číst.
Také cítil nejistotu, strach. Jen je neprojevoval. Držel mě za ruku. Jemně ale tak, abych si to náhodou nerozmyslela.
''Úkolem princezny je obětovat i samu sebe, ja-li to potřeba, za účelem ochrany království i domova...'' řekla jsem jistě. Malinko jsem se usmála, aby viděli, že je to tak, jak to má být a já jsem s tím vyrovnaná.
''Nechci bojovat proti násilý, kluci, nikdy jsem nechtěla. Chci ale jít za mír, vím, že nejsem jediná.''
Podívala jsem se na Alechandra jenž se také pousmál.
''Vyříkali jsme si to. Vše. Dohodli jsme se. ''
''Jak jste se mohli dohodnout! '' vykřikl Roy a ostatní už ho jen chytali, aby se nevrhnul na Alechandra.
''Royi,'' přišla jsem k němu. ''S Alechandrem jsme vyrůstali, zapomněls?'' pohladila jsem ho po tváři.
''Království bylo dlouho pod vládou někoho, kdo vládnout neuměl. Nebyl stavěný na to, být králem,'' vyřkl blonďák.
''To nebyl důvod, proč ho zabít,Alechandro. '' otočila jsem se na něj.
''Nedokázal jsem si připustit, jak moc si se změnila,'' zakroutil hlavou.
''Už nejsem malá holka. Už nejsem ta, která tě poslouchá na slovo, a pokud si myslíš, že až budu královnou, bude to jiné, mýlíš se. Budu stále stejné třeštidlo.''
''Jsi dospělejší. Více drsná, obětavá, nepřipouštíš si bolest ani slabost. '' odvrátil ode mě Alechandro pohled.
''Strážci,'' oslovil je, ''na ní dám pozor, zatím co vy, budete studovat v Bradavicích.''
Ani jednomu z nich se to nezamlouvalo. Oni tady a já tam? Nesmysl.
''Pokud si myslíte, že mu to jen tak projde, ne. Neprojde. Obrátím hrad vzhůru nohama.'' usmála jsem se na ně a zamrkala.
Harry se ale začal z plna hrdla smát.
''Tak to už jsme klidnější...''

Názory? Asi je to překvapující. Najednou se Alechandro s  princeznou dohodli, může v tom být něco víc? Máme tu nečekaný zvrat a dvě rozcestí.
Hermiona/Elizabeth v království a strážci ve škole.
Myslím, že to už se mi do jedné knihy nevejde. Co byste měli radši?  Které z toho mám psát do téhle knihy dál?
Mám vás ráda a moc díky, že to se mnou takhle vydržíte.
Vaše Juliette ❤