Hermionina temná minulost [DOKONČEN 1.DÍL]

Co by dělal Malfoy...

Probudila jsem se s křikem v pět ráno. Úplně spocená a vyřízená.
''Proč by zmizel,když celou dobu chtěl korunu? Co je důležitější než koruna?'' šeptla jsem pro sebe.
''Malfoy!'' vyšvihla jsem se do sedu. Odhrnula peřinu, nestihla jsem ani chmatnout župan.
On je čistokrevný a dokáže v tom chodit...
''Čistá krev!'' křikla jsem na obraz,ten se s reptáním stáhnul a  já vyletěla po schodech dolů a do společenky.
Při krbu seděl ten, jehož jsem hledala.
''Draco-'' až teď jsem si uvědomila do jaké trapné situace jsem se dostala. Ale přemýšlet dál jsem nad tím nehodlala. Jsou i důležitější věci než to, že Hermiona Granger stojí ve zmijozelské společence a div se nevrhá na Malfoye.
''Poslouchám,princess,'' zaklapl knihu kterou četl a postavil se.
''Pojď si sednout,''zaraženě jsem na něj koukala, ale udělala jsem, co chtěl.
''Co může být důležitější než trůn?'' upřela jsem na něj oči.
Zavrtěl překvapeně hlavou.
''Ty vážně nechodíš kolem horké kaše,Grangerová..''ušklíbl se při oslovení.
''Přemýšlel jsem nad Tebou,princezno,'' vydechl po chvíli, ''Roky se k Tobě vlastně snažil dostat,pro případ,že by mi nevyšel plán se zabitím krále a motal se kolem tebe jako včela kolem květiny. Tys odešla do Bradavic a změnila se. Ze zakřiknuté princezničky bez přátel tu byla Víla. Tvé nepřítomnosti na hradě využil na  svůj plán,který se mu díky lyšáckému přelstění povedl. Jenže nepočítal s tvými psy. Ač ho třeba nezastavili,byli jediní,kdo ví,kdo krále, tvého otce zabil.
Teď tu nastávají dvě možnosti,proč by se stratil.
Za prvé: Chce mít jistotu,že psy shoří plamenech pekelných, nebo za druhé: chce dostat tebe. Kdyby měl vedle sebe dceru bývalého krále, nikoho by ani nenapadlo, že ho do škopku poslal vlastně on.''
''Páni,''

''Jen jsem říkal co bych na jeho místě dělal já... ''

''Ty? Udělal bys oboje. Jsi tak lstivý...'' zasmála jsem se.

''Možná, ale právě teď na tvé straně...''usmál se.
Má nádherný úsměv..
Napadlo mě. Hned jsem ale tu myšlenku zaplašila.