this is not a love story. ×CZ×

×9×

Miley

,,Sakra Miley, když už s někým spíš, tak se ujisti, že to hned nevytroubí."
Cože to právě řekl? Upustila jsem z toho až i učebnice. Po chvíli mi došlo, že mi upadly. Sesbírala jsem je a utekla na záchody. Nevěděla jsem co mám dělat, když Dylan řekl mou novinku před tolika lidma, kterým to bylo očividně k smíchu. A pak se mi ještě odvážil napsat drzou esemesku.

Dylan: Tak jaký to bylo? Mně to můžeš říct, taky vím jaká jsi v posteli.

Jen jsem se nad ní pousmála. Nebudu mu přece dávat najevo nějaké emoce. Nikdy to mezi námi nebylo moc o emocích. Odepsala jsem velmi jednoduše.

Miley: Fajn.

Na další hodinu jsem se opravdu nechystala, a proto jsem si vyhledala nejdřívnější autobus a tím byla rozhodnuta jet domů. Počkala jsem pár minut po zvonění, aby už všichni byli opravdu ve třídách a poté se vydala na zastávku, která je naštěstí hned u školy. Sedla jsem si na lavičku a začala psát Alison. Napsala jsem ji dlouhou slohovku o tom, co se stalo u Dylana a pak jak sem šla běhat a skončila v Samově posteli. Čekala jsem od ní nějaké kárání, protože vždycky byla jako moje druhá máma, ale ona mi místo toho poslala jen vysmáté smajlíky, nad kterými jsem mávla rukou a nastoupila do autobusu. Rozhodla jsem se napsat Samovi.

Miley: Čauky, komupak jsi to řekl, že to ví celá škola?

Nechtěla jsem být nepříjemná, a to že to dost umím. Po celých 20 minut, co jsem jela autobusem domů, jsem sledovala mobil, jestli mi náhodou neodepíše. Neodepsal.
Doma jsem musela začít přemýšlet. Co se teď vlastně stalo? Do teď jsem spala jen s Dylanem. Byl můj první. Sam byl druhý. Bude to pokračovat i se Samem? Mám sama na sebe spoustu otázek na které neumím odpovědět.
Pomalu jsem usínala oblečená v posteli, když v tom mi přišla zpráva. Čekala jsem, že bude od Sama nebo od Dylana, ale byla od Ali.

Alison:Pojď mi otevřít ty krávo, tohle chce víno.

Rozesmála jsem se a běžela ji dolů otevřít. Odemkla jsem a pevně ji objala. Její odbarvené vlasy mě šimraly úplně všude.
,,To máš zase nějak dlouhý ne?" Zasmála jsem se. ,,Ošmikej to."
,,To víš, že jo. Nasrat. Budu je mít krásný, dlouhý a budu na to balit kluky." Hodila si vlasy.
Jen jsem ji udeřila do ramena a zavítala do naší útulné, malé kuchyňky. Postavila jsem vodu na kafe a Alison si mezitím sedla za náš bar. Začala jsem ji vše povídat a ona mi velmi důkladně naslouchala. Ani nevím jak se to tak rychle stalo, ale bylo deset hodin večer a my dvě tak trochu opilé. A vůbec mi nevadilo, že mám tři zprávy od Sama, pět od Dylana a ještě k tomu dva zmeškané hovory od něj.

Chtěla bych se omluvit za mojí trošku delší neaktivitu. Je mi to blbé říct, ale ten čas opravdu nebyl. Teď jsou prázdniny a věřím, že už bude. Jinak doufám, že si prázdniny užíváte a máte se fajnově.
S láskou Sára.