this is not a love story. ×CZ×

×2×

Dylan
,,Proč to děláme?" Zašeptal jsem a podíval se na mou ruku, která ji svírala.
,,Co?" Podívala se na naše ruce a až potom mně do očí.
,,Ty víš co." Řekl jsem hlasitě. ,,Jsme oba trapní." Řekl jsem to jako bych si někomu stěžoval. Pustil jsem ji a odešel do třídy. Nenechal jsem ji nic říct. Ve třídě jsem hned napsal papírek na kterém bylo 'pozvání na rande' ke mně domů. Zmuchlal jsem ho a čekal až přijde Miley, abych ho mohl po ní hodit. Vešla do třídy jako kdybych ji ublížil. Doufám, že ne. Nechtěl jsem ji ublížit. Jen jsem řekl pravdu. Snažil jsem se papír hodit na její stůl, ale bohužel, míření mi nikdy nešlo a hodil jsem ji ho přes hlavu na zem. Díkybohu si toho všimla a ohnula se k němu. Jako každý jiný kluk jsem se podíval na její zadek a přitom jsem si vzpomněl na minulý víkend, kdy její zadek ležel v mé posteli. Je velmi zvláštní jak to my dva máme. Ani neumím popsat vztah jaký máme, spíš bych řekl, že žádný není.
,,Hej, kámo." Vyrušil mě Trevor při mém přemýšlení a dal mi pěstí do ramene.
,,Co je, vole?" Odpověděl jsem.
,,Potřebuju pomoct. Mám problém." Přisedl si.
,,Ajeje, už je to tu zas." Otočil jsem se k němu se širokým úsměvem.
,,To není prdel." Zamračil se a zahleděl se někam za mě. 
Zajímalo mě na co kouká a proto jsem se ohlédl. Jestli koukám dobře, tak koukal na Miley. No to ať si zkusí a urvu mu ptáka.
,,Ona?" Řekl jsem nepříjemným tonem. 
,,Tobě se snad nelíbí? Však je tak krásná a ten její úžasnej zadek." Začal o ni básnit jako o nejlepší holce na světě, což ona určitě není.
,,Kdybys jen věděl." Procedil jsem mezi zuby, zatím co on mlel o tom, jak má všechno dokonalé a jak je dokonalá. 
Pokud ji má rád, nebo pokud se mu líbí, tak nevím co budu dělat. Pokaždé jsem mu pomáhal s holkama, ale teď jde o holku, která je prakticky moje. To on samozřejmě nesmí vědět. Neví to nikdo a chci aby to tak zůstalo.
Do třídy vešel učitel. Vlastně kdyby nepřišel, tak bych poslouchal Trevorovo žvatlání ještě teď. Všichni se postavili až na Miley. Byla zahleděná do toho papírku. Chtěl bych vědět nad čím přemýšlí. Jestli si říká, jaký jsem kokot nebo naopak. Učitel ji zaklepal na lavici a ona nadskočila zděšením. Omluvila se a postavila se. Pak už začala nudná hodina biologie.
.
Domů jedu autobusem. Jako každý den. Na autobusové zastávce jsem hledal Miley. Vždy tu je. Tedy jen čtvrtky ne, to má klavír. Ani mi neodpověděla. Nehodila po mě papírek, nenapsala mi smsku, prostě nic.  Doufám, že to platí, protože já na ní budu čekat. 
V uších mám sluchátka a písničky mě dostávají do transu. Když se usadím na sedačku úplně vzadu neudržím oči otevřené. Usnu v autobuse plném hluku a vůbec mi to nevadí.