I want you and I love you [Shawn Mendes]

10#

Víte, člověk může mít mnoho tváří, ale jen jedna je ta pravá.
Někdy si musíme zvolit, nebo udělat něco co se od nás čeká. Ode mě rodiče čekali mnoho...a abych řekla pravdu, možná až příliš.
Shawn nedělal nic co nechtěl. Měl vše co jsem si kdy přála.

Svobodu..

<<<<<<<<

,,No dopr...."

Zmateně jsem koukala po místnosti.
Stěny byly tmavě modré a krásně sladěné s nábytkem.

,, Už jsi vzhůru? No konečně.. už jsem myslel, že tě budu muset proplesknout.." ozval se Shawn, který stál u dveří.

,,Co tady... proč tady...tedy..."

Nádech a výdech

,,Co tady dělám?"

Jen pokrčil rameny.

,,No.. momentálně ležíš v mojí postely, v  mém triku, jen v.."

,,Dost! Chápu.. Tvoje, tvoje.. cože? Počkat"
Došlo mi to..

,,Ty jsi mě svlékl?

,,Ne moje babička.."
Protočil očima.

,, Proč si mi pomohl?"
Moje otázka ho zaskočila.

,,No.. přece...tak hele" nasadil vážný tón hlasu.
,, Chápu tě, nemáš mě ráda, nenávidíš mě, dokonce myslím, že máš doma nějakou moji voodoo panenku, kterou mě proklínáš...ale nejsem takovej hajzl, jak si myslíš ty."

Došla mi slova.

,, Děkuju"
Bylo jediné co jsem mu řekla.

,,Jdeš teďka domů..nebo máš chvíli čas?"
Zase jeho nervozita..

,,Uhm..n-no.. vlastně..ano mám čas.."

,, Fajn, alespoň mi pomůžeš"
Nasadil ten svůj arogantní úšklebek.

,,S čím?"
Řekla jsem vyděšeně.

,, Víš co to jsou domácí úkoly pískle?"

>>>>>>>>

Ano, on..Shawn, ten který kašlal na školu všemožnými způsoby věděl, že existujou domácí úkoly.

Jediné co nevěděl, bylo jejich řešení.

Tehdy... neměl žádnou chladnou masku.
Prostě jen mluvil a mluvil, zatímco já pozorně poslouchala.