I want you and I love you [Shawn Mendes]

4#

<<<<<<<<<<<<<<

,,Jindy toho tolik nenamluvíš..." nehodlal se vzdát.

,,Nemám o čem mluvit. Ne s někým, jako jsi ty." nechápala jsem, proč ho baví pořád tolik otravovat lidem život. Proč ho baví, ničit ho zrovna mně.

,,Já zapomněl, že ty jsi vlastně něco víc." řekl sarkasticky a já vybuchla. Doslova. Ten kluk byl ubožák.

,,Cos to řekl?" chytla jsem ho za límec košile, až zakopl a o krok ustoupil. Co si o sobě vůbec myslel? Že je něco lepšího? ,,Možná nejsem kdoví jak perfektní, ale nikdy nebudu tak ubohá, jako jsi ty, Mendesi. Kdo si! Kdo si, abys mě mohl posuzovat?" Mlčel, má slova ho překvapila.
,,Přesně, nic. Chováš se jako obyčejný rozmazlený bastard."
Konečně zareagoval a chytl mé zápěstí tak silně, že jsem vyjekla nad náhlou bolestí. Když pak viděl jak mrkám, abych zahnala slzy, mou ruku pustil a odvrátil pohled.

,,Takhle mě vidíš? Jako obyčejnýho grázla?"

,,Ne, takhle tě vidí všichni..." hlas se mi třásl. ,,Můžu... můžu mít otázku?" najednou mi bylo líto, že jsem podlehla zlosti.

,,Mhm..."

,,Proč to děláš. Proč se snažíš Bryenovi  za každou cenu něco dokázat..."

,,Cože?" řekl překvapeně.

,,Vidím, že to děláš na jeho popud, ale nechápu proč. Copak nechceš být sám sebou?"

,,Občas si opravdu malý nechápavý pískle."

>>>>>>>>>>