I want you and I love you [Shawn Mendes]

22#

,,Všechno bylo tak zvláštní. On měl úplně jiný styl myšlení, jakoby pocházel z naprosto odlišného světa, který já nikdy neokusila."

<<<<<<<<<

Stála jsem na zastávce s knížkou v ruce. Autobus už měl dobrých pět minut zpoždění, což Shawn stojící vedle mě mile rád uvítal, protože domů nijak zvlášť nepospíchal. Copak nedělá domácí úkoly?

,, Pískle nudím se." Zakňoural poněkolikáté.

,,A já mám podle tebe dělat co" zakoulela jsem očima, ale dál listovala v knížce.

,, Nevím, něco říkat a ne pořád číst."

,,Já si nečtu.. akorát nechci zahodit drahocenný minuty svého života mluvením s....no tebou" pokrčila jsem rameny.

,, Teď si snížila moje ego" Věnoval mi smutný pohled.

,, Prosimtě, je vyšší než tvoje IQ takže nic tak zásadního se nestalo"

>>>>>>>>>>

,,Jo,...Za celé ty měsíce byl Shawn... jiný.

<<<<<<<<<<<

,,Pískle?" Promluvil, když jsme oba seděli v autobuse.

,,Mhm?" Zase ruší! Chci si číst!

,, Půjdeš semnou zítra ven?" Zněl nervózně.

,,Ven? Cože? Proč?" Jo, celá já..

,, Protože?" Zasmál se, ale pak zvážněl. ,, Neboj nekoušu.." řekl, čímž mě opravdu trochu uklidnil.

,,Leda bys chtěla" podotkl nakonec a já ho bouchla knížkou po hlavě.

>>>>>>>>>>>

,,Ve škole, byl stále stejný. Nikdo mne zčista jasna nemlátil, najednou všechny nadávky ustaly.
Nevím proč. Shawn tam totiž dělal, jakobych neexistovala.
Pořád měl své hranice, nechtěl přijít o popularitu.

Ty tři měsíce s ním. Já...zamotal mi hlavu....ale víte co, po každém vzlétnutí přijde pád. Dost velký pád."