I want you and I love you [Shawn Mendes]

18#

,,Někdy někoho milujete tak, že už ani nemůžete popadnout dech.
Nechtěl mě nechat jít, nechtěl abych odcházela..
Řekněte, je láska pokaždé tak složitá?
V tom to většinou spočívá, to co by si člověk přál od srdce, neexistuje.
Jen v naší hlavě..
Lhal, lhal v tolika věcech a já ho stejně milovala celým svým srdcem, které později roztříštil bez mrknutí oka."

<<<<<<<<

Domů jsem doběhla udýchaná, protože už to nešlo vydržet.
Celé moje tělo se třáslo, ty nápisy nešli smýt...teprve po pár minutách v koupelně úspěšně.

Celý dům byl prázdný, seděla jsem na posteli s prázdným pohledem. Slzy mi nešly zastavit.

Prosím... už dost..

Venku pršelo, přes okno šli vidět různí lidé co utíkali domů. Domů za rodinou, za někým..

Najednou se ozvalo zvonění a tak jsem si rychle setřela pár neposedných slz a šla dolů otevřít.

,,Shawne?"

Přišel si..

,,Aho-" chtěl něco říct, ale když viděl jak padám na kolena chytl mě do náruče.

Zase brečím, zase..

,,Pššt" zavřel dveře, šeptajíc slova útěchy.

,,Nechci, dál už ne.. prosím.. ukonči to" moje slova zněla zoufale.

,,Pískle, pššt..bude to dobrý"
Odhrnul mi pramínek vlasů z obličeje.

Jeho oči..

,, Prosím, nebreč. Máš mě přece a já nikoho jiného kromě tebe taky nemám..." Řekl s pousmáním.

>>>>>>>>

Jakoby existoval jen on.
Náš společný krutý svět.

<<<<<<<<

,, Shawne?"

,,Copak pískle?"

,,Proč si přišel?"

,, Kvůli tobě..." Řekl tiše, jakoby měl strach, že ho uslyším, ale já to slyšela dobře. Moc dobře..

<<<<<<<<<<