První školní den.
Nový školní rok je
přede mnou.
Jak je již u mě zvykem, mám zpoždění. A jako vždy budu sedět v přední lavici, ve které spokojeně prospím veškeré nudné předměty, i když už teď slyším moje rodiče, kteří z toho budou dělat doma obrovské drama jako v telenovele a rozhádáme se na dobré tři dny.
Ve třídě zůstalo ještě
jedno místo v zadní lavici
volné.
Ovšem,
neseděl bych zde sám.
Seděla by zde i ona.
Jade.
A jak to vím?
To je jednoduché,
nejsem žádný jasnovidec.
Leží na židli její galaxy batoh.
Počkal jsem si,
než přijde,
nerad bych si sedl někam,
kde bych nebyl vítaný,
proto bych se jí radši
optal,
budu klidnější.
Vešla do třídy.
Všichni zmlkli
a pozorovali ji
až zasněně.
Připomínalo mi to,
když Popelka vešla na bál
do místnosti zaplněné lidmi
a dostala od nich veškerou
pozornost.
Jade zářila.
I když měla na sobě
černé šaty,
tmavé líčení lichotilo
jejímu drobnému obličeji,
černé střevíce padly
jejím maličkým nožkám
jako ulité
a moje smaragdové oči
se střetly s jejíma
bouřkovýma,
které mě intenzivně
propalovaly.
Působila naprosto jinak
než v předchozích ročnících.
Teď byla pravá královna
se sebevědomým úšklebkem
na rtech pokrytých tmavě
fialovou rtěnkou
a její chůze působila jako
od blížícího se sériového vraha.
Chyběla jí jen velká blyštivá
koruna,
která by tento moment
proměnila v opravdovou
dokonalost.
Věděl jsem,
že spolužáci nebudou nadšení,
když promluví právě se mnou,
ale já za to nemohu,
že bych si rád sedl do zadní
lavice
a jediné volné místo je u Jade.
Najednou stála zde
přede mnou v celé své
kráse
a obklopovala mě zde
vůně jejího nasládlého
těžšího parfému.
,,Ahoj, Tome,"
pronesla líbezným hlasem,
který se rozlehl přes celou
třídu,
kde vládlo hrobové ticho.
Neskutečně jsem se styděl,
ale nakonec jsem sebral
veškerou odvahu
a promluvil
,,Ahoj, Jade.
Chtěl jsem se zeptat,
jestli bych si nemohl
sednout s tebou tento rok
a jestli by ti to nevadilo,"
věnoval jsem jí srdečný
úsměv,
který mi ona oplatila svým
kulišáckým úšklebkem.
Po chvíli mi odpověděla
hlasem,
který ve mně vzbuzoval pocit,
že si Jade vypěstovala
pořádně zdravé sebevědomí
a že ji neznám tak dobře,
jak jsem si myslel.
,,Jestli nemáš strach,
sedni si ke mně."
•••
Přeji předem všem příjemný školní rok plný úspěchů a běžte si za svými cíli!
Předem děkuji za votes, každičké přečtení a případně i za komentáře.
S láskou
Váš malý ambiciózní bubáček ♥
ČTEŠ
Krvavé rty ||Short Story||
Mystery / ThrillerNikdy bychom neměli nikoho podceňovat hned na začátku. Nikdy nevíš, co se z kukly doopravdy vylíhne. A taky nikdy nevíš, kdy si tě tahle bytost chytne a ty budeš ten, kdo se bude omlouvat za svá slova, která ji měla ponížit. Nikdy nevíš, kdy umřeš. ...
