Doma již voněla
skvělá večeře
a vzhledem k tomu,
že mi rodiče věnovali
při pozdravu i úsměv,
usuzuji,
že oba dva vychladli
a nebudou nadále
soptit.
V kuchyni u velkého
hezky prostřeného
stolu jsme se všichni
sešli
a začalo se probírat,
co se komu dnes
přihodilo.
Starší bratr Peter
se mi smál,
že jsem nervák
a musel jsem se
opět poprat,
rodiče to naštěstí
nijak nekomentovali,
ale táta vypadal pobaveně,
což mě překvapilo.
Pomohl jsem po jídle
uklidit kuchyň
a sebral jsem se do pokoje,
konkrétněji na
můj balkón,
kde skoro každý den i noc
pozoruji nadšeně oblohu.
Bydlíme ve čtvrti,
kde nejezdí moc aut
a kde málokdy někoho
střetnete,
obzvláště když prší
tolik jako dnes večer,
jenže dnes večer
zde běžela Jade
okolo mého domu.
Měla krvavá kolena,
ze rtu jí teklo více
krve,
byla zadýchaná
a její oblečení
bylo nasáklé deštěm.
Měl jsem o ni strach,
jelikož ji takto vidím
poprvé.
Nikdy jsem neviděl,
jak se její krev
mísila s deštěm.
ČTEŠ
Krvavé rty ||Short Story||
Mystery / ThrillerNikdy bychom neměli nikoho podceňovat hned na začátku. Nikdy nevíš, co se z kukly doopravdy vylíhne. A taky nikdy nevíš, kdy si tě tahle bytost chytne a ty budeš ten, kdo se bude omlouvat za svá slova, která ji měla ponížit. Nikdy nevíš, kdy umřeš. ...
