Nedovedl jsem jí na to
odpovědět nic,
co by mohlo její myšlenku
vyvrátit,
omluvil jsem se jí,
poté mě poprvé objala,
chápavě se na mě usmála,
popřála mi krásný den
a rychle zmizela.
Vstal jsem z dřevěné lavičky
a vydal jsem se domů,
jenže po cestě mě potkali
borůvkoví parťáci,
rád je tak nazývám.
,,Ty chodíš s Jade?!",
vykřikli dva chlapci najednou.
Zasmál jsem se
,,Kamarádi moji milí,
nic s Jade nemám,
je mimo moji ligu.”
Všichni si mě pár minut tiše
přeměřovali podezřívavými
pohledy,
poté se podívali na sebe
a jejich hlavní šéf se ujal
sebevědomě slova.
,,Jsi chytrý,
protože ona je fakt
mimo tvoji ligu.
Ale naše Jadie se ti nesvěřila?”
Uvedl mě do rozpaků jeho
podivným dotazem,
prohrábl jsem si vlasy
a odsekl
,,Ne,
nic mi neřekla.”
Nejslabší z nich troufale
promluvil
,,Opravdu je tak tichá,
jak sama o sobě tvrdí.”
Nikdo mu nevynadal,
naopak jeho moudro souhlasně
odkývali,
očekával jsem,
že jen tak neodejdou
a budou mě chtít vytočit
do běla,
ale bez rozloučení odešli.
ČTEŠ
Krvavé rty ||Short Story||
Mystery / ThrillerNikdy bychom neměli nikoho podceňovat hned na začátku. Nikdy nevíš, co se z kukly doopravdy vylíhne. A taky nikdy nevíš, kdy si tě tahle bytost chytne a ty budeš ten, kdo se bude omlouvat za svá slova, která ji měla ponížit. Nikdy nevíš, kdy umřeš. ...
