Doma jsem našel
mnoho zpráv
od kolegů toho drsňáka.
Ve všech se nacházelo
to stejné:
“Za pravdu se bije.”
Musel jsem si nad tím
pouze povzdechnout,
jak dětinští a
rozumově nevyspělí
jsou.
Najednou mi vletěl
do pokoje starší bratr Peter
,,Hledala tě zde odpoledne
jedna kočka,
měla na sobě úzké černé šaty,
její havraní vlasy jí sahaly
tak do necelé poloviny zad,
ale na rtech měla zaschlou
krev.”
,,To byla Jade!
Řekla ještě něco?!”
Vyletělo ze mě okamžitě.
Bratr se pouze smál
a poté vykřikl.
,,Wow,
ty máš fakt přítelkyni!”
,,Ne,
nemám, Petere!”
Protočil jsem otráveně očima.
,,Ať je to mezi vámi
jakkoliv,
tak ti mám vyřídit,
že ti děkuje,
hrdličko,"
pronesl pobaveně a při tom
hrozném oslovení dodal
provokatérský důraz.
,,Neprozradila,
za co mi děkuje?”
Netuším,
co jsem pro ni udělal
tak užitečného.
,,Vůbec ne,
to bych ti hned řekl,
neměl bych důvod
vytvářet tajnosti,"
pokrčil rameny.
,,Díky za vyřízení.”
Usmál jsem se na bratra,
on pouze chápavě kývl
a odešel.
ČTEŠ
Krvavé rty ||Short Story||
Mystery / ThrillerNikdy bychom neměli nikoho podceňovat hned na začátku. Nikdy nevíš, co se z kukly doopravdy vylíhne. A taky nikdy nevíš, kdy si tě tahle bytost chytne a ty budeš ten, kdo se bude omlouvat za svá slova, která ji měla ponížit. Nikdy nevíš, kdy umřeš. ...
