První den probíhal
ve škole hladce,
měli jsme pouze třídní
hodinu
a s Jade jsem neměl
ani čas pořádně
komunikovat.
Vzhledem k tomu,
že jsem se vedle ní
nakonec posadil,
parta drsňáků ze třídy
mě kvůli tomu po škole
provokovala
a já se neudržel.
Ano,
doma jsem dostal
od matky a otce besedu,
že si nepřejí,
abych chodil domů s
monokly
a měl bych se ovládat.
Rozhádali jsme se
a já pouze oznámil,
že pádím do města
sehnat veškeré věci
do školy.
Překvapivě,
v papírnictví jsem
zahlédl Jade,
která fascinovaně
pozorovala drahé
pastelky.
Donutilo mě to se
nad ní pousmát,
vypadala roztomile
i v tom černém oblečení.
Pustil jsem se do hledání
veškerých sešitů,
jelikož se jich zde nacházelo
víc než dost.
Po chvilce jsem pocítil
lehoučké poťukání
na rameno
a vzhledem k tomu,
že tato osoba se prozradila
svým parfémem,
věděl jsem,
že se jedná o Jade.
Otočil jsem se
a ihned jsem si všiml
krvavých rtů u Jade.
Něco ve mně hrklo.
Byla to snad starost
o Jade,
strach o ni?
Kdo ví?
,,Ahojky, Tome!
Taky ses rozhodl
splnit školní povinnosti
zavčas?"
Optala se s pozitivní
energií v hlase
a její oči připomínaly
galaxii plnou zářivých
hvězd.
Věnoval jsem jí
široký úsměv
,,Abych byl upřímný,
nedělám to proto,
abych to měl nakoupené
takhle brzy.
Pohádal jsem se s rodiči,
tak jsem rád,
že jsem vypadl z domu,
bylo tam dusno."
Upřímně a chápavě
mi koukla do očí
,,To mě mrzí,
ale tak pevně věřím v to,
že s rodiči budeš opět
brzy dobře vycházet
a na tu hádku se zapomene.
Máš už všechno do školy,
co potřebuješ?"
Uchechtl jsem se,
jak dovede normální
konverzaci neustále
rozvádět
,,Ještě ne,
ale hádám,
že ty ano."
,,Hádáš správně,
ukaž,
pomohu ti,"
zaculila se
a v jejích očích
jsem spatřil upřímnou
radost.
Jakmile jsme oba vyšli
ven,
kde se stahovala mračna,
optal jsem se jí.
,,Jade?
Proč máš krvavé rty?"
,,Tome?
Proč máš ten monokl?"
Doufám,
že jste nový školní rok začali jen a jen nejlépe a vkročili do něj sebevědomí, možná jste si vysnili nějaký cíl, kterého byste chtěli dosáhnout a já pevně ve Vás věřím, že vše zvládnete s přehledem. Nenechte se nikým a ničím zastrašit!
S pozdravem
Váš malý natěšený bubáček
ČTEŠ
Krvavé rty ||Short Story||
Misteri / ThrillerNikdy bychom neměli nikoho podceňovat hned na začátku. Nikdy nevíš, co se z kukly doopravdy vylíhne. A taky nikdy nevíš, kdy si tě tahle bytost chytne a ty budeš ten, kdo se bude omlouvat za svá slova, která ji měla ponížit. Nikdy nevíš, kdy umřeš. ...
