Hranice věků /Starker/DOKONČENO

3.NIKDY MR. STARK

,,Ty jsi tomu dal." Řekl Tony, když se před ním rozprostřel svítivě modrý hologram 3D vnitřku obleku. Jeho slova, jakoby kárajícího otce byla směšná. Zaprvé, nikdy dobrého otce nepoznal, takže vlastně ani nevěděl, jak se takový dobrý otec chová a zadruhé, opravdu neměl v plánu, nahrazovat otce, když chtěl něco jiného.

,,Já vím pane Starku, ale když on mně ten zločinec hodil na zeď a já si tak bolestivě natlouk a odřel záda, že vysvětlovat to tetě, bylo něco příšerného." Jo, tohle mu Tony věřil, vysvětlovat něco May, bylo na celý maturitní referát a to by jste ještě přesáhli limit slov. Když si Peter všiml, že Tony se nemá k dalšímu rozhovoru, začal s vyprávěním o včerejší potyčce.

,,No, teda, když jsem se dnes ráno myl, bylo to nepříjemný, hrozně to pálilo, znáte ten pocit ne?" Tak jednoduchá otázka a tolik vzpomínek probudila v Tonyho hlavě.

Tony neměl normální dětství, nehrál si na pískovišti, nenosil domů rozedřené kalhoty a zaražené kamínky v kolenou, ne, Tony byl dítě, které se učilo, učilo a učilo, né, že by učení neměl rád, samozřejmě v dospělosti ho do toho nikdo nenutil, ale presto litoval, že nemá ani jednu jizvu z dětství.

Až teď v tolika letech poznával, co je to pořádné zranění, protože i když ho chránil oblek, vždy nevyvázl jen s malou modřinkou.

Trošku se pousmál nad Parkerem ve sprše, ale jeho perverzní a ještě před rokem pedofilní narážka ihned zase zmizela tak rychle, jak se objevila a nahradil jí plán opravy.

,,Máš ty sítě?" Zeptal se Tony, když montoval jakýsi šroubek a ani se neohlédl na Petera, který to jen tak sledoval, hlavu plnou otázek a myšlenek. Bylo zábavné pozorovat pracujícího Starka, proto se mladík lek a trochu sebou cuk.

,,Co?"

,,Říkal jsem Friday, ať ti napíše."

,,Nic mi nepřišlo."

Tony hodil výčítaví pohled někam do prázdna stropu. Stark si potichu povzdych.
,,Co potřebuješ? Zeptal se Iron-man.
,,Albumin a hydroxid draselný." ,,Vše je tam na tom stole." Ukázal Tony k jakýsi pracovní desce, která asi pod vším tím nánosem prachu a bordelu, si mohla kdysi říkat stůl.

Peter se s pobaveným úsměvem nahnul ke stolu. Stále pokukoval po Starkovi. který to samozřejmě cítil a věděl, že jestli ho ten mladý kluk nepřestane svádět, což Tony ani nevěděl jestli určitě dělá, neudrží se a řekne dost nevhodnou poznámku, která ho určitě zanese rovnou cestou až do nejhoroucnějších pekel. Bylo to vlastně poprvé, co Iron-man nepoznal, že ho někdo chce, nebo to je normální chování adolescenta? Byl tak zmatený.

Už nevydržel to napětí, utáhl poslední šroubek a rychle se vymrštil z točící židle. Peter to ani nezaregistroval, byl tak hluboce ponořen v jeho myšlenkách, že si nevědomky skousával spodní ret. Tony zaskučel pod návalem horka a následné husí kůže po celém těle, když spatřil ty napuchlé rty, co už nějakou dobu snášely  nervozitu hocha.

Mladý Spider-man sebou cukl, když ucítil ruku na rameni. Samozřejmě věděl komu patří, což neměnilo situaci a stejně cukl, bylo to tak intenzivní, že baňka, kterou držel v ruce, vyprázdnila celý svůj obsah do té druhé. Vyvolalo to chemickou reakci, která nebyla jediná v této místnosti. Všude vyprskla pavučina.

,,Ach, Promiňte pane S-starku, sundáte si tričko?" Vykoktal ze sebe Peter, který se zděšeně koukal na Tonyho, celého od jeho chemické kalamity. ,,Teda nemyslel jsem to tak, jak to znělo, já, já myslel, že by jste se chtěl umýt." Zvážil svá slova Parker a snažil se je zachránit.

Tony teď byl obdarován snad tím nejroztomilejším a zároveň nejvíc přitažlivým pohledem, co kdy Stark viděl.
I když i tato věta, budila dost velký dvojsmysl i pro někoho, kdo není zvrácený jako sám Anthony Stark, Peter se to překvapivě nesnažil raději ani zachraňovat. Prostě se otočil, hodil tašku na záda a s tichým ,,nashledanoupaneStarku" zmizel.

Fůha ta dlouhá doba.

Snad jste si užili první den školy, ano i já byla nucena navštívit ten ústav. Co myslíte, Peter Tonyho chce, nebo je to jen pouhý puberťák?

Erra∞