Vždy ho budu milovat, ale nikdy nebudeme moc být spolu.Přesto nechápu proč si pořád dělám naděje. Je to zbytečné a já to moc dobře vím.
Liv Whattová je 19léta dívka, kterou pronásleduje její minulost na každé kroku. Dokáže se vzpamatovat a žít opě...
Ráno mě probudilo vtrhnutí Steva do mého pokoje.,,Co je ?"zeptala jsem se otráveným hlasem. Nu což, vzbudil mě. ,,Neměla by si být už vzhůru? "koukal jsem na hodiny. Kruci. ,,Nestíhám! "vyletěla jsem z postele jak auto ze závodní dráhy. Rychle jsem na sebe naházela to poslední oblečení co jsem ve skříni měla a vběhla do koupelny. Rychle jsem si vlasy stáhla do messy drdolu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pak jsem běžela pro batoh,mobil a klíče jsem tam hodila za běhu. Mám docela hlad,ale jelikož na první hodinu mi zvoní za deset minut,tak stihnout snídaní prostě nešlo.
Vyběhla jsem před dům a už se připravovala na ranní rozcvičku v podobě sprintu 2km do školy. ,,Pojď já tě svezu. "u silnice zastavilo Tomovo auto ? Rychle jsem vlezla do auta. Tom se rozjel.,,Co tady proboha děláš? "zeptala jsem se asi až moc udiveně. ,,Zachraňuju situaci."usmál se na mě. Drbla jsem do něj loktem.,,Doma mi to povíš."rozloučila jsme se s ním a pro důraz vztyčila ukazováček.,,Dobře."pokýval hlavou,odjel a já spěchala ke skříňce. Mám dvě minuty.
Otevřít zámek, vzít učebnice. Hotovo. Teď ještě být včas na hodině. Uf,to mi to pěkně začíná. Ták...už jsem tady.Zaťukala jsem.,,Dále. "vstoupila jsem a nejradši bych ty dveře zase zavřela. Jak jsem mohla zapomenout ? Teď je ten den ještě lepší. ,,Já se omlouvám..."začala jsem docela sebevědomě. To mě překvapilo. ,,V pohodě Liv i já sem chodil občas pozdě, a vlastně pořád chodím. "zasmál se. Šla jsem si sednout. Cami mi poslala papírek. C: v poho ? L: jo jo,jen mi nezvonil budík Poslala jsem jí papírek a usmála se na ní. ,,Takže už jste si dostatečně popovídali, teď začneme. Každý mi zazpívá jednu písničku, abysme věděli jak na tom jsme."pobídnul nás. Šlo to jeden po druhém až se dostalo i na mě. Vstala jsem z lavice a šla. ,,Tak Liv co si si vybrala za písničku? "usmál se. Miluju jeho úsměv. Nesmí na to myslet !,,Já jsem si vybrala svoji písničku. Jmenuje se Coming Home.
Dozpívala jsem se slzami v očích. Prohlédla jsem si celou naší třídu. Někteří měli slzy v očích, jiní jen zírali. Nikdo nevěděl kromě Cami, jakou cenu má pro mě tahle písnička. Nikdo. Přesto se všechny pohledy upírali na mě . ,, To bylo ..."skočila jsem mu do řeči. ,,Omluv mě. "s tím jsem vyběhla ze třídy. Nedošlo mi,že jsem na něj tak upoutala svou pozornost. Vyběhl za mnou. Utíkala jsem co mi síly stačí, ale neutekla jsem mu a přirazil mě zádama ke skříňce. ,,Neutíkej mi. Prosím už ne."poznal mě Uhla jsem pohledem,v očích nové slzy.,,Ja-kk? Jak s-si mě pozz-nal ?"už mi tekly slzy proudem.,,Pššš."vtáhnul mě do objetí. Brečela jsem mu do hrudi a postupně se uklidňovala.,,Promiň. Já omlouvám se za všechno co se stalo a jak jsem ti ublížila ."koukla jsem se na jeho úsměv, když někdo vyšel zpoza rohu.,,Já bych řekla, že si ublížila nejvíc sobě. Sem moc ráda, že jste se dali zase dohromady. Žádné ,,ale,, jasný. A teď si běžte do ředitelny je tam Tom Liv."kouknul se na mě zklamaně Shawn. Nemyslela jsem na to ,že neví, že Tom je můj bratr a táhla ho za sebou.
Vběhli jsme do dveří.,,Tak my teda vysvětli co tady děláš."začala jsem a nevnímala, že mi Shawn drtí ruku strachem. Jo,Tom na něj nekoukal zrovna mile, syn svého otce. ,,Tome !"okřikla jsem ho.,,Přišel jsem kvůli němu. "ukázal na Shawna prstem.,,Otec s ním nesouhlasí, za týden je tady s celou partou. Ať ho opustíš nebo ne,už není v bezpečí."smutně se usmál. Musím zůstat klidná. Výdech, nádech. ,,Tohle se nemělo stát. " zakroutila jsem hlavou.Obejmul mě. ,,Vůbec nevím o co tady jde."připoměl mi Shawn.,,Vše ti vysvětlím. Jen co dojedeme domů. "kývnul hlavou. Teprve teď jsem si uvědomila, že je tady s námi i Steve. Koukal jsem se na něj a už se ho chtěla zeptat zda...,,Jo neboj nějak ho omluvím. Vás oba."usmála jsem se ,objevila ho a pošeptala.,,Jsi ten nejlepší nevlastní otec,kterého kdo může mít. Děkuju. "ustoupila jsem a oboum nám pohrával úsměv na tvářích. Ten měl, ale brzy zmizet.
Tak máme tady další kapitolou. Trošku se nám to blíží ke konci. K tomu nám zbývá asi pět až deset kapitol. A chtěla bych vám moc poděkovat. Za všechno. Hrozně moc si toho vážím. Tak ČUS BUS AUTOBUS Vaše IKNOWWRITER 😊😂
