WE |S.M.|

Vyrážíme

Ráno jsem vstala až v 9 hodin, což mě docela zaskočilo a vyděsilo.  Rychle jsem vyběhla, hodila na sebe oblečení a sebíhala schody po dvou. U posledního jsem zakopla a svalila se někomu do náručí. ,,Pořád stejná ."zasmál se Shawn.,,Taky ti přeju dobré ráno. "culila jsem se.

,,Takže letíme za dvě hodiny ?!?" ječela jsem .,,Proč jste mě nevbudili ?" to jsem nechápala. ,,Uklidni se notak. Za půl hodiny jsme na letišti, za další půl hodinu projdem přes kontrolu. Pak budeš naštvaná, že tam budeš hodinu čekat. " Tom se uchechtnul.,,Hmm,to je pravda ." povolila jsem a šla nahoru pro kufr.

Dala jsem kufr do kufru auta a běžela se posadit na zadní sedadlo.,,Tak vyrážíme! "zařval snad přes celou ulici Tom.,,Tak se uklidni a vyjeď."setřel ho Shawn.,,Ten ti to nandal."zasmála jsem se. Tom jen protočil oči a sešlápl plyn.

Přesně půl hodina. To byla doba za jakou jsme dojeli na letiště a na mě padla veškerá důležitost a váha z mích rozhodnutí.Vše nad čím jsem doposud přemýšlela, jako by bylo nepodstatné a naprosto sobecké.

Jak pomalu vyhasínající hvězda, které stačil jeden okamžik k tomu ,aby začal začátek jejího konce. Přesně to popisovalo můj momentální duševní stav. A jak skličující, že i fyzický. Protože podobný stav potká i tu hvězdu. Nejdříve vypadá, že je naprosto v pořádku a ještě dlouho bude svítit. Pak ale pomalu začíná blednou, ostatní si toho jen ztěžka všimnou až přijde moment,který právě teď nastal.

,,Broučku. Co ti je ?" zeptal se mě Shawn. ,,Nic."pípla jsem což u mě nebývá zvykem.,,Podívej se mi do očí. "vyzval mě něžně Shawn. Já tak udělala, ale cítila jsem již slzy na své tváři. (Jak ze Shakespíra),,No tak."vrhla jsem se do jeho objetí. ,,Pšš..."utěšoval mě.

,,Půjdeme dál. "vyhrkla jsem po deseti minutách v jeho objetí. ,,Dobře. " povzbudivě se usmál a už jsme se řítili do dlouhé fronty na odbavování.

Samozřejmě ,že potkáme zrovna jeho fanynky ,když nejvíc chvátáme .Jak jinak že ? ,,Mohl by ses..." ,,Vyfotíš se se mnou !" ,,Prosím já taky..." všichni řvali jeden přes druhého. Lépe řečeno, všechny řvali jedna přes druhou. Nejspíš je vůbec nezajímalo, že potřebuje ke své profesi zpěváka sluch ,a že mu ho takto ničí. ,,Mohla bych se s tebou vyfotit ?" to bylo na mě. ,,Prosím ?"otočila jsem se na hnědovlásku s brýlemi. ,,Jestli by si se se mnou nevyfotila ?" moje pusa se otevřela do O.,,Sa..samozřejmě. "vzala jsem její mobil do ruky a udělala jsem si s ní dvě selfie.,,Děkuju. " odběhla a Shawn už ke mě přicházel. ,,Vidíš líbíš se i mým fanynkám."otočila jsem se na něj zcela nechápavě. ,,Co ...?" zakroutil hlavou.,,Líbíš se mým fanynkám."znejistila jsem ,jelikož jsem nevěděla jak se v takové situaci chovat.,,Dobře ?" společně jsme se zasmáli, ale vzpomněli jsme si na čas. Raději jsme vyrazili.

Po úmorném čekáním další fronty jsme se ocitli v letadle.,,My sedíme někde tady."ukázal Shawn na dvě místa vedle sebe. Jedno i okýnka a druhé ve prostřed.,,Super."sedla jsem si do toho prostředního a Shawn mi musel přelézt nohy.,,Ty jedna. Určitě si si sedla tak ,abych tady přes tebe přelejzal."usmál se na mě a začal mě lochtat.

,,No... Tak... Nech...Toho..."snažila jsem se uniknout před jeho rukama. Všimla jsem si asi stejně staré dívky jako já, jak stojí před sedadli s pobaveně se na nás kouká. ,,Jsou tady lidi."řekla jsem když trošku zvolnil nával smíchu. Podíval se na tu dívku a zabořil se do sedačky hrajíc naštvaného.,,Neboj už si můžeš sednout."kývla jsem na ní když se očividně neměla k tomu, aby si sedla.,,Jo určitě. Děkuju. "sedla si. ,,Ale prosím tě nemáš za co. A nemůžeš přece za to ,že můj přítel ještě nedospěl. Přeci jen kluci dospívající později. " usmála jsem se na ní s mrká na Shawna,který seděl pořád "uražený" s rukama založenýma na prsou.,,Jo to máš pravdu kluci dospívají dýl."zasmáli jsme se společně. ,,Mimochodem, já jsem Liv." potřásla jsem si s ní rukou.,,Katie."představila se mi drobná blondýnka.

Jsem ti zase. Po dlouhé době, ale řešila jsem trailer a nový cover k téhle knížce, takže jsem na ní vlastně dělala. Pak jsem ješte zakládala soutěž #jakseneztrapbotanebjakmluvis. Určitě to zkuste. Budu moc ráda a tři kapitoly do konce. Už se nám to krátí co ? A co vy?  Jak se škola a vše okolo ? Nám už dali docela zabrat. No nic, ukončím svoje povídání a přeji pěkný večer.

Vaše  IKNOWWRITER