Mosty

Malfoyovic překvapení

,,Parro?" Houkl chlapec do prázdna.
,,Může Parra sloužit, pane?"
,,Kde je otec? Je v pořádku? Nepřišel na žádné jídlo." I když si to Harry úplně ještě nepřipustil, věděl, že bolest, která Snapea sužuje, je hlavně jeho vina - to on se najednou objevil v jeho životě a obrátil jej naruby.
,,Pan Snape si nepřeje být rušen." Odpověděl skřítek příkře. V Harrym se najednou vzedmula chuť s tím skřítkem pořádně třísknout o zeď.
,,Já se ale ptám, jestli je v pořádku." Tón neodhadl. Skoro křičel.
,,Jsem v pořádku Harry," ujistila jej ruka na rameni. Severus s k němu připlížil - jako obvykle tiše, že Harry kroky nemohl zaznamenat. ,,A děsíš nám tu skřítky." Poznamenal a posunkem ruky Parru odehnal.
,,Tati," otočil se a usmál se.
,,Dnes ráno mě kontaktoval Malfoy."
,,Starší?"
,,Mladší." Odmlčel se. ,,Chce se s tebou setkat. Bohužel Lucius by tě raději viděl u Voldemorta. Nemohu vyhovět ani jednomu." Trochu se sehnul, aby k němu nemusel chlapec tolik vzhlížet. ,,Rosteš až nepřirozeně rychle." Mlaskl. ,,Jsem si jistý, že to bylo teprve včera, co jsi mi byl k prsům."
,,Harry se pořádně narovnal, jakoby se dmul pýchou, že vyrostl."
,,Než se začneš tak uculovat - budeš se muset vzdát postu chytače." Harryho počáteční nadšení opravdu vybledlo.
,,Ale, ale..."
,,Já s tím nic nezmůžu, chlapče. Vyrostl jsi a přibral, na chytače by jsi byl moc těžkopádný, ale jsem si jistý, že se v týmu uvolní místo například brankáře nebo odrážeče."
,,Ale já chci být chytač... vždycky jsem byl chytačem... vždycky..."
,,Odběhli jsme od tématu, Harry."
,,Jasně, Malfoy." Přikývl. ,,S Dracem jsem se ve škole v poslední době dost přátelil - oblíbil jsem si ho, rád bych ho viděl."
,,Ne." Profesorovo čelo se nakrabatilo.
,,Proč ne?"
,,Protože mladý Malfoy může být akorát součástí nějaké hry svého otce nebo Temného pána. Nechci si s nimi zahrávat a tebe bych velmi rád udržel v bezpečí na Snape manor.
,,Ale tati!"
,,Ticho."
,,Hm..."
,,Až moc jsi si zvykl na věci okolo rodiny." Zamumlal tiše. ,,Nevychoval jsem tě - pouze ti nabídl přístřeší a možnou pomoc. Když si vzpomenu jak jsem tě první dny trápil - omlouvám se ti, bylo těžké stolovat jinak, než jak jsi byl zvyklý celý život, že ano?"
Harry zavrtěl hlavou a když zavzpomínal na první dny na manor, musel se zase usmát. ,,Ne. Tedy jo, ale když na to myslím zpětně, byla zábava se učit chodit ve vyšší... ehm... chci tím říct, že spousta dětí nemá možnost se učit etiketu a tak. A hlavně jsem rád, že mám otce, kterému záleží na tom, jak budu reprezentovat rodinu."
,,Myslím, že je na čase tě připravit na poslední souboj - jsem si jistý, že nebude," odmlčel se na velmi dlouhou chvíli, ,,Voldemort," vytlačil nakonec ze sebe, ,,dlouho čekat. Určitě už střádá plány a my bychom měli taky."
,,Chcete říct, že se vrátí hodiny nitrobrany?"
Severus vytáhl svou hůlku a rukou vyzval Harryho aby odstoupil dál. ,,Ne Harry, bude to něco mnohem zajímavějšího, to ti slibuji - budeme cvičit kouzla, dnes jsem přemýšlel a sestavil ti rozvrh. Dovolil jsem si k tomu přizvat Minervu s Albusem a kvůli tvému vývinu a možnému zranění i Poppy. Každý den ráno tě přijdu budit kletbou. Musíš být připravený i ve spánku, za pomoci nitrobrany tě naučím, jak zůstat bdělý i ve snění. Ukážu ti, jak vycítit blížící se kouzlo, přivážu tě na vrcholek střechy a nechám tě se sám osvobodit a bez kouzel slézt dolů. Zavřu tě ve sklepení a oslepím, budu na tebe vrhat kouzla, dokud nebudeš schopný se jim vyhnout. Ponořím ti hlavu pod vodu a budu čekat, než si zapamatuješ pocit paniky - vytřískám jej z tebe." Seslal na Harryho první kouzlo, přímo k jeho nohám, donutil jej tím povyskočit. ,,Musíš být schopný v jakékoli situaci zanechat chladnou hlavu. I kdyby tě pohltil oheň a i kdyby tě mučily, smrtijedi neznají slitování, aby se zachránili, udělají pro Temného pána vše. A jakmile mu dovolíš přijít moc blízko, zničí tě, Harry, zničí tě, milý mladý Harry."
Chlapec neměl možnost něco namítnout. ,,Albus mi bude dělat sekundanta, nepřítel nikdy nebude jen jeden. A Minerva ti ukáže taje přeměňování." Harry znovu nadskočil, když mu kletba přistála u nohou. Neviděl Severuse ani otevřít ústa.
,,No, řekl jsi to hezky dramaticky, ale mohl by jsi přestat..." Kývl k hůlce. ,,Naháníš mi strach, tati..."
Severus opravdu sklopil hůlku a uklidil jí do rukávu. ,,Harry, nikdo se tě nebude ptát, jestli se náhodou nebojíš."
Harry se náhle zarazil, když se rovzpomněl na události minulých dní. ,,Co jsi vlastně udělal s Luciusem - zase běhá po svobodě?"
Severus semkl rty. ,,Utekl. Vlastně tu nikdy nebyl. Narcissina schopnost formulí a přeměňování byla vždy velmi vynikající - byl to pouhý skřítek."
,,V-vážně?"
,,Pod imperiem." Přikýv. ,,Alespoň k tomu jsem došel."
Harry přikývl.
,,Dnes ti dám ještě pokoj. Nemám hlad, ale uvítal bych šachy s horkou čokoládou, budeš mým soupeřem?"
,,I Ron má větší šanci tě porazit." Zamumlal.
,,Pan Weasly není mým synem, se kterým chci strávit pěkný večer."
,,Bude po osmé."
,,Jsi snad ospalý?"
Harry nedokázal nad svým otcem vyhrát ani jednou. Většinou prohrál hned, jakmile se přestal snažit. I když před hrou zmínil Severus, že bude mírnější, nedokázal vidět správný tah. Hned přišel o královnu, hned o Krále. I figurky z toho už byly frustrované - po třetí prohře jej už ani nepovzbuzovaly, spíše jen nakvašeně mručely. A když Harry chtěl prohlásit, že to je beznadějné, zvedl se Severus ze svého křesla i s hrnkem kakaa.
,,Nevím, jak ty, ale já jsem dopil a docela rád bych šel spát. Máš stejný názor?"
Chlapec mlčky přikývl a sbalil své figurky do sáčku.
,,Ehm, tati?"
,,Hm?"
,,Taky ti to přijde jako věčnost? To, že jsme rodina? No... že prostě... jakoby to tak bylo vždycky, ne?"
Nervózně se podrbal ve vlasech a pousmál se.
,,Jdi spát, Harry, už jsi moc sentimentální, začínáš mi připomínat Albuse."
Oba se celkem hlasitě rozesmály. Kdyby Harry tušil, že je to nejspíše naposledy, radši by se smál i o pár chvil déle.

,,Pane Harry, pane Harry, prosím, vzbuďte se. Pane Harry." Skřítek, kterého Harry ještě neviděl, cloumal s jeho rukou a tahal za rukáv jeho hedvábného pyžama. Chlapec něco zamručel. Cítil se ospalý a rozlámaný. Moc tomu nepomohlo, když si uvědomil, že se něco nejspíše děje.
,,Co se děje?"
,,Mladý pán musí okamžitě pryč. Bylo vyzrazeno místo vašeho pobytu, bariéry dlouho nevydrží, mladý pán se musí okamžitě dostat pryč.
,,Severus... táta... kde je?" Hlesl hned, když našel rovnováhu na vratkých - ještě nejspíše spících, nohou.
,,Pán musel do laboratoře pro důležité přísady a lektvary - máte se okamžitě krbem dostat do Bradavic, Albus vás bude čekat, pán dorazí, jakmile vezme to nejdůležitější."
Skřítek si nervózně pohrával s kusem hadru, který  měl uvázaný kolem pasu.
,,Ne... nemůžu ho tady nechat. Kde je teďka přesně? Pomůžu mu a pak odejdeme spolu."
,,Zaira má přesné rozkazy, Zaira nemůže zklamat svého pána. Pan Harry musí opustit manor. Okamžitě.
,,NE!"
,,Pán Harry musí-"
,,Pán Harry nic nemusí." Hlesl a sáhl po prvním hábitu, který ve skříni našel a přehodil si jej přes sametové pyžamo. Vytáhl hůlku z pod polštáře a rozeběhl se směrem k laboratoři. Tušil, že tam nejspíše Snape ještě bude.
I když jej skřítek zdržoval, opravdu tam muž s orlím nosem stále byl, když konečně Harry dorazil do laboratoře. Stál opřený o stůl a ztěžka oddechoval - byl opravdu splavený a vypadalo to, že sotva stojí na nohou.
,,Tati!"
Nejdřív překvapeně a potom zděšeně a naštvaně na Harryho upřel Severus pohled. Mezi nádechy, když mu Harry pomáhal jít Harry slyšel, jak Severus nadává.
,,Ty... ty... ty kluku, kluku pitomá." Polkl. ,,Měl-měl jsi zmizet... utéct... bariéry za krátko padnou... Vol-voldemort ví, že tu jsi. Harry..."
,,Ššš..." tišil jej Harry a i když nebyl otec vůbec lehký, pokračoval v cestě do salónku. Věděl, že je to jediná místnost s krbem.
Chybělo jen jedno patro a pár metrů ke dveřím, když mu cestu zatarasil první smrtijed. I když věděl, že bude ministerstvo hned vědět, kde je, vytáhl svou hůlku, Snapea, už v bezvědomí, zvedl do vzduchu a v mdlobách poslal Smrtijeda k zemi. Tak nejrychleji, jak dokázal, běžel i s levitujícím lektvaristou k salónku. Bál se, že se dovnitř dostalo více smrtijedů a nemýlil se, po cestě na schodech porazil další dva. Bylo to až moc snadné. Jakoby se ani nebránily. Harrymu vrtalo hlavou, kde jsou všichni, když žádného dalšího nepotkal po celou cestu k salónku. Čekal celý zástup vraždících bestií.
Nenechal se tím znepokojit a i s otcem se letaxem přemístil přímo do Brumbálovy kanceláře, která zela prázdnotou. Odložil muže v černém na první křeslo, které našel a snažil se někoho dohledat. Jediný přítomný byl fénix, který Harrymu pomohl ve druhém ročníku.
,,Fawkesi!" Hlesl. ,,Kde je ředitel, Fawkesi?"
Jedinou odpovědí bylo jakési zaskřehotání.
Do pár vteřin se ve dveřích tvořených velkým obloukem vynořil Albus. Zpocený a od krve.
,,Harry... proboha, chlapče, co tu děláš? Měli jste být se Severusem v bezpečí na Snape manor... Voldemort..."
,,Voldemort napadl Snape manor!" Hlesl netrpělivě. Oba ztichly, když Snape tiše zasténal a posadil se.
,,Ne... byla... byla to past... málem jsem Harryho poslal do pasti..." Odkašlal si. ,,Albusi, museli nás vylákat... Voldemort je tady, že ano?"
,,Ano, Severusi, je tu... sedmé ročníky a šesté bojují, ostatní jsou schovaní ve velké síni... budete v nebezpečí, pokud teď odejdete, jsem si jistý, že vás sledují."
,,Musíme ale zmizet, Albusi, jinak Harry..."
Nastalo ticho.
,,Musím zemřít." Ozval se jako první Harry. ,,Že jo?"
,,Ne!" Zahučel Severus. ,,V žádném případě."
Ředitel, jakoby jej ignoroval. ,,Ano, Harry... musíš zemřít, ale musí tě zabít sám Tom... chlapče..."
,,Nechci žádný soucit, řediteli..." otočil se k černé postavě. ,,Tati." Dodal tiše.
,,Ne. Prostě ne."
,,Studenti umírají... lidi tam venku umírají! Chápeš to, tati? Jeden život za ostatní..."
,,Konečně jsem získal syna..." Hlesl tiše.
,,Nikdy jsi neplakal, tati... alespoň ne přede mnou - teď s tím nezačínej, prosím..."
Severus nemě přikývl. ,,Miluju tě, Harry..."
Chlapec tiše přikývl.
,,Kde je?"
,,U hranic." Odpověděl Albus. ,,Slibuje, že všechny zavraždí, pokud jim tě nevydáme. Ale ani tak, Harry, nejsi připravený, nemůžeš s ním bojovat v souboji."
,,Nechte to na mě... říkal jste, řediteli, něco o dalších vitelálech. Kolik?"
,,Jen had, Harry, ty a had."
,,Nagini." Hlesl Snape. ,,Postarám se o ní."
Albus se zarazil. ,,Nebudeš po Harryho boku?"
,,Dost tlachání, Albusi, ztrácíme čas. Veď nás."