Chlad

89 5 2
                                    

Noc byla nesnesitelná.. Ležela jsem na matraci v tenkém povlečení a třásla se zimou a strachem. Koukala jsem do tmy a přemýšlela o rodině. Co teď dělají? Mají o mě strach? Nebo ne? Prodali mě? To mě dojalo k slzám.. Měla jsem hlad. Takovej hlad, že bych snědla i znihlý jablko. ,,Penny? Jsi vzhůru? " Zeptala se mě Julia. ,,Jo, jsem.." řekla jsem tiše. ,,Promiň, že jsem tě na to neupozornila. Nemáš hlad?" zeptala se  mě, jakoby mi viděla do duše. ,,Jo strašnej, bolí mě břicho, už dva dny jsem nejedla.." řekla jsem otráveně. ,,Nebudeš mi věřit, ale ukradla jsem mu jídlo, co chceš, jablko, nebo chleba?"   ,,Jablko prosím, děkuju moc, Juli" poděkovala jsem jí upřímně a vzala si jablko. Neviděla jsem na něj, ale můj hlad to zahnalo. Snedla jsem ho i s ohryzkem a šla spokojeně spát, i když to moc nešlo. Když si představím, že takhle to bude každý den, chce se mi brečet. Přes den bych se nudila a chtěla bych se nějak zabavit.. uvidíme.. třeba bych si mohla čmárat na zdi..

Sklep (DOKONČENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat