Sklep (DOKONČENO)

Potřebuje léky

Najednou bouchly dveře a já slyšela jeho kroky. Přišel k cely a hodil Julii dvě krabičky s léky. ,,Něco s ní udělej, nebo bude TREST!.." zdůraznil a znovu odešel. ,,Hej! Potřebuje vodu na zapití a jídlo!"  zavolala na něj. ,, Jsem snad nějakej sluha a poskok, abych jí nosil jídlo?!"  zakřičel. ,,Ale pak zemře. A ty ztratíš další dívku pro zábavu." řekla Julia a dál mi dávala obklad z prostěradla na čelo. S těží jsem polykala. ,,Promiň, že jsem ti neobstarala jídlo." řekla smutně a utrhla kus mokrého prostěradla, aby mi z toho udělala pořádný obklad. ,,To je jedno.. stejně tady už dlouho nebudu...beztak." řekla jsem se smířením a zavřela oči. ,,Ne, ne, ne, ne, ne, dívej se na mě, dívej se na mě, rozumíš? Musíš komunikovat, nebo se to opravdu stane!" řekla Julia. ,,Stejně by to bylo lepší.. Měla bych klid". Julia posmrkla a utřela mi slzy. ,,Nesmíš odejít.. jsi tu jediná, která tady s někým vůbec komunikuje. Ani nevíš, jak se teď necítím sama, ale doma." řekla smutně. ,,Už jde.." řekla jsem tiše. ,,Nebouchly dveře, nemohl přijít..." odpověděla mi. ,,Ale já slyším jeho kroky. Pak tedy ani nezavřel dveře. Mohla jsi utéct.. taková šance, Juli." Otevřel dveře. ,,Aqua voda a banán.. ale nepočítej s tím.. že se to někdy bude OPAKOVAT" vyhláskoval poslední slovo a odešel a zamčel. Chtěla jsem poděkovat, ale jemu děkovat nikdy nebudu.. možná jen za to, že mě ušetří bolesti. ,,Na, pij.. Pak ti dám ten banán" řekla Julia a dala mi do pusy oba prášky a vodu na zapití. ,,Banán si schovám.." řekla jsem a lehla si a spala.