Životní láska nebo kariéra?

13. kapitola

S Nickem jsme v pohodě. Už je to týden od toho, co byl na tom MTV. Přiznávám, měl pravdu, opravdu mě žádní novináři ani fotografové neobtěžují. Jen občas, když jdu do práce, tak mě sem tam někdo zastaví, že se mě chce zeptat na pár otázek ohledně Nicka i mě, a občas si se mnou chtějí dát fotku, jinak je to na pohodu. V práci se mě občas taky někdo zeptá, ale není to časté. Nick u mě přespává skoro každou druhou noc. Nijak mi to nevadí.
Dnes ráno mi není nejlépe. Ráno, když mi začal zvonit budík, natáhla jsem se, abych ho vypla, tak se mi udělalo nevolno a místo, abych vypla budík, jsem běžela na záchod. V tu chvíli mi bylo jedno, že budík stále zvoní a že může vzbudit Nicka, kterej tu mimochodem dnes spal. Nick ke mě přiběhl a chytl mi vlasy. Když jsem dozvracela, vypláchla jsem si pusu a otočila se na Nicka, kterej měl ustaraný výraz.
,,Jsi v pohodě?’’ zeptal se mě opatrně.
,,Jo...asi jsem něco špatného snědla’’ odpověděla jsem mu s pokusem o úsměv. Přesunula jsem se zpět do ložnice, abych si vzala oblečení na dnešek a šla do koupelny. Převlékla jsem se a sešla schody do kuchyně. Udělala jsem míchaná vajíčka se slaninou. Po chvíli přišel Nick a objal se zezadu.
,,Jak si se vyspala?’’ zeptal se mě Nick a dal mi pusu na tvář.
,,Ve tvým objetí úplně nejlíp’’ odpověděla jsem mu se smíchem. ,,A tobě?’’ zeptala jsem se taky.
,,S tebou v mým náručí? Úžasně’’ odpověděl mi a taky se zasmál.
,,Dáš si snídani?’’ zeptala jsem se, když jsem vypínala pánev.
,,Jasně’’ řekl a už se hnal ke stolu. Zasmála jsem se a dala jsem mu na talíř vajíčka i sobě. Nick začal jíst, jakoby týden nejedl. Já si vzala asi jen dvě sousta a už jsem zase běžela na záchod.
,,Vážně si v pohodě?’’ zeptal se Nick starostlivě.
,,Jo jo jsem, ale už musím letět do práce’’ nečekala jsem na jeho odpověď a šla do chodby, obula se, vzala si bundu a ještě se stihla stavit za Nickem.
,,Měj se’’ řekla jsem a ještě mu dala pusu na tvář.
,,No moment’’ řekl a chytil mě za ruku.
,,Co?’’ zeptala jsem se nechápavě.
,,Dneska do práce nepůjdeš’’ řekl rozhodně.
,,Jak nepůjdu?’’ zeptala jsem se ho trochu naštvaně, ale stále zmateně.
,,Dvakrát si zvracela, jsi bledá a ty chceš jít do práce? Ani náhodou’’ řekl a stále mě držel za ruku.
,,Nicku přísahám nic mi není, když mi bude víc blbě, tak půjdu domů přísahám’’ řekla jsem mu upřímně a zvedla dva prsty na to, že to myslím vážně. Nickův stisk povolil.
,,Dobře’’ řekl poraženě. ,,Ale kdyby něco tak budeš volat jasný?’’ dodal.
,,Jasný šéfe’’ odpověděla jsem mu, zasmála se a zasalutovala.
,,Vážně?’’ zeptal se podezřívavě.
,,Vážně’’ odpověděla jsem mu už seriózně.  
,,Dobře, tak jdi, ale kdyby něco jsem na mobilu a auto tu mám taky’’ řekl těsně před tím, než jsem zavřela dveře.
,,Jasný’’ zavřela jsem a pádila do práce, už teď mám zpoždění. Do práce jsem přišla jen pět minut po začátku mojí šichty. Rychle jsem se převlékla a rychle šla na ambulanci. Bylo tu klidno, nesnídala jsem a tak jsem měla hlad, podívala jsem se do čekárny, abych zjistila kolik tam máme pacientů. Kupodivu nikdo tam nebyl, protože toho jednoho člověka si zavolali vedle. Řekla jsem Emmě, že si skončím pro něco do bufetu. Koupila jsem si čokoládovou tyčinku a už jsem byla na zpátky na ambulanci, tak mi přišla zpráva. Od Nicka.
N: Tak jak ti je?
M: Už dobře
N: Vážně? Nechceš jít radši domů? Přijel bych pro tebe <3
M: Vážně se o mě neboj, jsem v pohodě ;)
N: Okey, kdyby něco jsem stále na mobilu :*
,,Na koho se tak culíš do toho mobilu?’’ zeptala se mě Emma. Usmála jsem se na ní.
,,Ale na nikoho’’ odpověděla jsem jí s úsměvem.
M: To jako sedíš a koukáš na displej a čekáš kdy zavolám? :D
,,Jo to vidim’’ zasmála se Emma ,,nebude to NÁHODOU jedna celebrita? Slavná, dříve si s ním chodila na školu’’ mlela dál.
,,Jo máš pravdu je to on’’ usmála jsem se.
N: No to sice ne, ale vlastně jo :D
M: Jsi ještě u mě?
N: Jo ale už půjdu mám tu schůzku s manažerem.
M: Tak nezapomeň zamknout a měj se musim pravovat
N: Jasný tak ahojky <3
Vrátila jsem se zpět k práci. Asi po třech hodinách odpoledne se mi zase udělalo nevolno. Řekla jsem Emmě, že si musím odskočit. Emma šla za mnou.
,,Mio? Je ti dobře?’’ zeptala se mě.
,,Jo je mi dobře’’ odpověděla jsem ji s úsměvem.
,,Hele dojdi si třeba za Anet, aby se na tebe koukla, nevypadáš nejlíp’’ řekla mi.  
,,Anet nebude třeba, asi jsem něco špatného snědla’’ odpověděla jsem jí.
,,Vzracela si dneska ještě někdy?’’ zeptala se mě znovu.
,,No jen dneska ráno’’ odpověděla jsem jí popravdě.
,,Půjdeš domů’’ řekla rozhodně ,,půjč mi tvůj mobil’’ dodala ještě.
,,Proč?’’ zeptala jsem se jí podezřívavě.
,,Zavolám z tvého mobilu Nickovi, aby pro tebe dojel. Nakoukla jsem do tvého mobilu, když jste si psali, psal že kdyby ti bylo špatně máš mu zavolat a jelikož ty bys to neudělala, tak mu zavolám já místo tebe a bez odmlouvání’’ dořekla svůj monolog a mě bylo jasný, že na tohle nemám co říct, tak jsem jí rovnou podala svůj mobil. Vítězně se ušklýbla. Jen jsem protočila oči. Vytočila Nickovo číslo a čekala až jí to vezme.
,,Ehm ne tady Emma, Miina kamarádka a její spolupracovnice - jen, že Mia zase vzracela a vím, že by ti-vám nezavolala, tak jsem to za ni udělala - dobře - jo - tak ahoj’’ když dopověděla, otočila se zpět na mě.
,,Jdeme na lékařák a já ti pomůže se sbalit a ještě se stavíme u Adama (=primář) a řekneme mu, že ti není dobře a Nick tu bude do čtvrt hodiny’’ a jak řekla, tak se stalo. Nick tu byl na čas. Hned jak jsem vylezla z nemocnice, Nick doslova vyletěl z auta a mířil ke mě.
,,Nicku opravdu to nic nebylo Emma má jen…..’’ dál jsem to nestihla doříct, jelikož mě Nick přerušil.
,,Pšt, Emma udělala dobře, že mi zavolala, vím, že ty bys to neudělala, takže teď půjdeš do auta nebo tě tam odnesu’’ řekl Nick rozhodně, ale nechtěla jsem riskovat, že mě do toho auta vážně odnese, tak jsem tam naklusala sama.

Dnes je tu nová kapitola, doufám, že se vám bude líbit. Omlouvám se za to, že teď  kapitoly moc nevychází. Přeji příjemné čtení.
Mějte se krásně.
Maky❤