My Precious Teacher |jιĸooĸ|

O co ti jde?

Otočil se na nás a mile se usmál.
"Dobrý den třído, jsem váš nový třídní a učitel na hudebku. Mé jméno je Park Jimin a je mi 25, snad spolu budeme vycházet, teď bych byl rád kdyby jste se mi představili." Prohlídl si naší třídu a svůj zrak nechal na mně.
"Proč nestojíš jako všichni ostatní? Bolí tě nožička? Poťjebuješ ťo pofjoukat?" Zašišlal na mně a měl pohled zvědavosti.
Celá třída se začala chechtat.
Propálil jsem všechny pohledem a všichni sklapli.
Podíval jsem se znova na toho Parka.
Má tak blbý příjmení.
'Hej Parku! Pojď do Parku!' 'Park v Parku'.
Prostě je to fakt divný.

"Nebolí, ale proč mám vždycky vstávat kvůli tomuhle když 5x do týdne chodím do posilovny?" Odfrkl jsem si, zkřížil jsem ruce na hrudi a začal se pravou nohou houpat na židli.
"Protože je to slušnost, ale ty to asi neznáš co?" Uchechtl se a podíval se na první lavici u dveří.
"Nuže, začneme se seznámením." Řekl a kývl na jednoho mrňouse, ten vstal a spustil: "Moje jméno je Song Jaewoon, je mi 16 a mám rád kreslení a nový lidi." Domluvil a podklonil se.
Učitel jenom kývl, Jaewoon si sedl. Park se podíval na holku vedle.

Dál už jsem nevnímal protože jsem usnul.
Najednou mě vzbudilo štouchání propiskou do mé levé paže.
Ihned jsem vystartoval, když jsem prudce vstal.
"Co si to dovoluješ?!" Když jsem se rozhlídl tak jsem si všiml že do mně štouchá učitel a né nějaká kráva.
"Promiň že tě ruším z tvého medvědího spánku ale chci vědět kolik ti je a tak dál, jméno nemusíš říkat - to už jsem si zjistil, Kooku." Moje jméno zašeptal aby ho nikdo neslyšel.
"Je mi 19 a mám rád posilování, tanec a nesnáším školu." Řekl jsem znuděně a koukal na něj.
"Poklona nebude?" Zeptal se a naklonil hlavu doprava.
"Pokloň se sám." Prskl jsem na něj.
"Ty budeš fakt oříšek jak mi řekl ředitel, po hodině do mého kabinetu." Řekl a odešel k tabuli, já jsem si sedl.
"Takže třído, dneska máme vyučování jenom 2 hodiny, takže volný hodiny." Řekl a všichni udělali trojice, dvojice nebo velkou partu.
"Ty pojď se mnou, nebudu čekat 30 minut abych si s tebou mohl promluvit." Koukl na mně a kývl na dveře. Z donucení jsem vstal a šel k
němu.

Ten se rozešel, otevřel dveře a nechal mě vyjít jako první.
Kdyby mě nenechal vyjít jako první tak bych stejně vyšel jako první.
Uchechtl jsem se nad svojí myslí.
Park zavřel dveře a bok po boku jsme se rozešli směrem k jeho kabinetu.
Došli jsme jenom na konec chodby a byli jsme u kabinetu.
Vytáhl klíčky a odemkl dveře.
Vstoupil jako první a sedl si za stůl.
Šel jsem za ním dovnitř, zavřel jsem dveře.
"Posaď se." Řekl a ukázal na jednu židli která stála před jeho stolem.
Posadil jsem se a podíval se na něj.
"Proč se chováš takhle?" Vyhrkl hned.
"Protože chci."
"Proč to chceš?" Zeptal se zmateně.
"Neřeknu." Uchechtl jsem se.
"Je to něco osobního? Mlátí tě doma a proto si to vylíváš na škole?"
Zaskočila mně slina v puse.
Kápl na to.
"O co ti jde?" Vyjel jsem po něm a propaloval ho pohledem.
"Chci z tebe udělat normálního člověka." Pokrčil ramenama.

----
Zvládla jsem to!
530 slov za skoro půl hodiny, to chce potlesk 😂
👏🏻👏🏻👏🏻👏🏻👏🏻👏🏻
Jste milý 😊

- Váš Hobbit^^