„Doktore, myslím, že ho máme zpět!" ozvalo se odněkud z dáli.
Tma okolo mě se začala měnit. Brzy už nebyla ani trochu tmavá a já začal vnímat jednotlivé tvary... a obličeje, které se skláněly nade mnou.
„Probírá se!" křikl někdo další. Tu osobu jsem už slyšel mnohem zřetelněji a z větší blízkosti.
Okolí se začalo ustálovat. Brzy jsem již viděl naprosto dokonale. Ležel jsem na nemocničním lůžku a okolo mě postávala zdravotní sestra a doktor. Já ale cítil i přítomnost něčeho vyššího.
Byl jsem tu.
Byl jsem tu žil a relativně zdráv.
Dostal jsem novou příležitost nahradit své staré chyby.
Budu lepším člověkem.
Tentokrát už ano.
ČTEŠ
Den, kdy jsem zemřel ✓
Short StoryPierre Beaulieu by se se svou lakotou, sobectvím a uměním vytvářet si předsudky mohl jako horký favorit účastnit soutěží, kdyby však splňoval nepsané pravidlo být živý. Není to tak dávno, co zemřel, a rozhodl se vše změnit. Jak se člověk ale jen nap...
