Ráno jsem vstal půl hodiny před snídaní. Nijak jsem to neřešil. Zjistil jsem že ostatní ještě spí, tak jsem vzbudil Lea a Karla. Toho jsem následně poprosil aby vzbudil i Rogyho. Mezitím co se pomalu probouzeli jsem využil volnou koupelnu a udělal ranní hygienu. Následně jsem si na sebe natáhl volné kraťasy a triko. Počkal jsem na ostatní a společně jsme se vydali na snídani.
K snídani jsem si vzal jen misku lupínků zalitých mlékem. Sice byli švédské stoly ale tohle mi přišlo nejjednodužší. Během snídaně vešel do jídelny ředitel a v rychlosti sdělil aby se do deváté hodiny dostavili všichni prváci ve velké síni. Byl už jsem po jídle, takže jsem se mohl jít převléct a rovnou tam vyrazit. Po cestě mě zastavil Oen s pár dalšími novici aby mi popřáli štěstí i přes to, že už patřím mezi ně. Přišel jsem tam první. Není se čemu divit, jsem tu o dvacet minut dřív. Po deseti minutách čekání a pozorování stropu se začali scházet ostatní. Leo, Karl a dokonce i Rogy si ke mě přisedli. Chvilku jsem tlachali jen tak o ničem, dokud nepřišel ředitel a za ním šest mistrů. Jeden z nich byl i mistr Hogwen. Všichni zde zúčastnění usedli na předem připravené židle, postavené do kruhu kolem kruhové kamenné platformy, určené k předvádění. V průměru měla kolem tří metrů. To je celkem dost prostoru. Ředitel se zvedl ze svého honosného křesla. Všechny přítomné si změřil hluboce zamyšleným pohledem, načež spustil krátký monolog. ,,Všechny vás tu zdravím. Dnes nastal váš velký den. Bude rozřazeni do týmů a v těchto týmech budete studovat, trénovat a bojovat. Pokud nejsou žádné otázky, dovolte mi začít. Jako první půjde Samanta. Přijela teprve dnes brzy ráno, proto půjde první. Samanto pojď do kruhu prosím.Něco nám o sobě řekni a ukaž nám, čím jsi výjimečná. ,,
Když proslov skončil, z jedné vzdálenější židle se zvedla drobná dívka, jejíž hlavu zdobil zlatavý drdol, svázaný z jejích vlasů. Kolem jejího štíhlého těla vlál černý kardigan, který halil její vínové triko a z poloviny zakrýval džíny s rozparky na kolenou.
Když vystoupila na kamennou platformu, všechny si nás změřila vyděšeným, ale zároveň odhodlaným pohledem. Stoupla si do středu kruhu a sedla si do tureckého sedu. Zavřela oči a začala se soustředit. Lidé, co seděli nejblíže ke kruhu se začali smát. Ne že by se jí vysmívaly nebo něco. Jen se nekontrolovatelně smáli. Najednou se jim všem změnila nálada a začali se jim z očí řinout slzy. Všichni ve stejnou chvíli přestali a ostatní nevěřícně koukali. Samanta bez jediného slova vstala a odešla z kruhu. Všichni mlčeli. Ani učitelé se nevzmohli na slovo. Jedině mistr Hogwem se zvedl a vyvolal dalšího z přítomných. Byl to Leo. Sebevědomě se zvedl a došel do kruhu. Všem se představil a začal své bleskové představení. Jak jsem čekal ani se neobtěžoval ho pozměnit. Chvilku kreslil do vzduchu obrazce pomocí blesků, poté kolem sebe nechal rotovat kulové blesky. Své vystoupení zakončil drakem tvořeným jen z blesků, kterého poslal přímo na mě. Vtipálek jeden. Všichni co draku stáli v cestě rychle uskakovali nebo se kryli pomocí svých živlů. Já se ani nehl. Už to na mě několikrát zkoušel a ví že si vždy poradím. Ani jsem se neobtěžoval čerpat energii. Rychle jsem švihl rukou vzhůru, během čehož jsem pod draka vyslal poryv větru a tím ho zničil. Vítr byl tak slabý, že ho nemohl ucítit nikdo krom těch, co jsou citlivý na cítění energie. Pár lidí na mě kouklo s uznáním, ale Leo se bavil.
Po tomto menším představení povolal ředitel dalšího žáka. Spěšně se dostal do kruhu a spustil: ,,Ahoj. Já se jmenuji Peter a mojí sílou je mlha. Dokážu ji tvořit, tvarovat a sám se na ni měnit. Asi takhle.,, Dořekl a rozplynul se. Na jeho místě zůstala opravdu jen mlha, která se přenášela skrz místnost až na místo, ze kterého vyšel. Tam se mlha usadila na židli a zhmotnila se. Pár lidí mu začalo tleskat. Není to špatná dovednost ale jako každá má své mouchy.
Následovalo spoustu dalších představení. Je tu telekynetička, několik léčitelů, kluka co umí ovládat železo, dívku spojenou s ohněm, dalšího co se dokáže teleportovat, je tu i ,,krotitel,, zvířat a další. Nakonec přišla řada na mě.
,,A jako poslední je na řadě Nicolas.,, řekl mistr Hogwen a pohlédl na mě. Přemýšlel jsem o tom, že bych se na kruh rovnou přemístil ale rozhodl jsem se že budu předstírat že mám kombinaci vody a větru. Lenivím krokem jsem došel ke kamennému disku a stoupl na něj. ,,Čau. Já jsem Nick a moje schopnost je ovládání dvou živlů.,, V davu tato věta vyvolala šum. Chvíli jsem jen stál na místě a čekal až utichnou. Když se dav uklidnil, začal jsem s předváděním. Začal jsem malým vzdušným vírem, do kterého jsem začal postupně přidávat vodní energii a měnit ho na vír vodní. Následně jsem ho několika násobně zvětšil a zrychlil. Voda z něho začala cákat na všechny v prvních řadách. Začal jsem silou větru dávat vodě tvar a následně ji zmrazil v podobě ledového kvádru. Začal jsem energii větru přenášet do dlaně a máchl jsem s ní šikmo proti kvádru. Ve chvíli kdy byla dlaň v úrovni kvádru jsem energii vypustil a celý ledový kvádr jsem na šikmo rozpůlil silou větru. Lidé začali tleskat. Vždyť jsem nic moc neudělal ne? Větrem jsem polovinu kvádru nadzvedl do vzduchu a znovu ji přimrazil k druhé. Nahromadil jsem další energii a opatrnými pohyby jsem začal do ledu vyřezávat. Po necelé minutě přede mnou stál strom vyřezaný z ledu. Všem přítomným jsem se uklonil a odešel na své místo.
Myslím že tím jsem vyvolal pozdvižení, protože všichni se začali horlivě překřikovat o tom, jestli je jejich schopnost nebo ne. Nakonec ještě holky začaly řvát na kluky a byl konec. Já s Leem a Karlem jsme čekali než někdo dav uklidní.....
Zdravím všechny. Omlouvám se za tak dlooouhou mezeru ale znáte to... škola,přátelé,... a čas nikde. Teď už jsem tu zase s novou kapitolou tak snad se vám bude líbit. Jinak @Annasmel73 máš tu Samantu jak sis přála. Promiň to zpoždění. Kdokoliv by si přál objevit se v mém příběhu, stačí mi napsat zprávu a domluvíme se. Ještě jednou se vám omlouvám a snad brzy u další kapitolky čus :D
