ix

245 26 0
                                    

*

„ahoj!“ amya se na mě vesele usmála a posadila se vedle mě do tureckého sedu.

„ahoj.“

bylo ticho a já měla šílenou chuť se amyi zeptat proč tady minulý týden brečela, ale přišlo mi to moc osobní, proto jsem radši mlčela.

„tak už se zeptej,“ vypadlo z amyi po další chvíli mlčení, kdy už jsme obě leželi. vydechla jsem vzduch o kterém jsem ani nevěděla že ho zadržuju, a promluvila.

„co se stalo? kvůli čemu si brečela?“ natočila jsem hlavu na modrovlásku vedle mě, ale ona mi pohled neopětovala. koukala na nebe, bubnovala prsty do kamene a vypadalo to že přemýšlelí co říct.

„já ani nevím.. šla jsem se projít, protože autobus domů mi jel až asi za hodinu nebo tak nějak, tak jsem si říkala že půjdu třeba sem, a cestou jsem šla kolem kavárny, takový tý jak to tam hrozně voní jahodama, a tam seděla moje bývalá holka s nějakou blondýnkou a líbali se. já ani nevím.. myslím..- myslela jsem že u jsem se přes ten rozchod dostala, ale když jsem je viděla tak mě to hrozně bolelo..“ chvilku se odmlčela, aby se zhluboka nadechla. „a když jsem došla sem tak jsem se prostě rozbrečela. připadala jsem si jako pár dnů po rozchodu, a to už je to pár měsíců..“ ani jsem si neuvědomila že jsem chytla amyu za ruku a stiskla ji. stisk mi opětovala, a já se pro sebe pousmála.

nic jsem ji na to neřekla, protože jsem nevěděla co, a myslím že o to amya ani nestála.

zavřela jsem oči, a nechala sluníčko aby mi dál svítilo na obličej. amyu jsem pořád držela za ruku, a vlastně jsem ani nic jiného nevnímala. líbila se mi tahle chvilka, protože ticho okolo nás nebylo trapné, ale spíš příjemné, a protože amyina ruka hezky hřála, a ten pocit že mě drží byl k nezaplacení.

otevřela jsem oči, protože na mou tvář dopadl stín, a málem jsem vyděšeně vyjekla, když jsem zjistila že to není způsobené mraky, ale amyou.
ta se mému zděšení zasmála, ale po chvíli její tvař zase zvážněla. prohlížela si můj obličej, což mi nebylo zrovna dvakrát příjemné, ale na druhou stranu, já dělala to samé.

„můžu něco zkusit?“ zašeptala, jakoby se bála že se najednou všechno rozpadne, s pohledem do mých očí. zakývala jsem hlavou na souhlas, protože se mi zdálo že kdybych promluvila, moje hlasivky by selhaly.

chvilku mi váhavě těkala z očí na rty, a zase zpátky a pak se ke mě naklonila tak blízko, až se nám dotýkali nosy.

hlasitě mi bilo srdce a dlaně se mi potili, přičemž jsem byla nehrozáně vděčná že už amyu nedržím za ruku.

amya se naklonila ještě blíže a když už naše rty byli jen pár milimetru od sebe, zavřela jsem oči.

po chvilce když se nic nedělo, a já už chtěla oči otevřít, jsem ucítila rty amyi na těch mých.

— —


tutututuuuu

jak si užíváte skoly? a v jaky jste třídě? pokud jste v devítce tak vam držím palce na přijímačky, upřímně ja jsem z toho vystresovaná už od minulyho roku:D

chtěla jsem tenhle příběh smazat a úplně přespat, ale jelikož jsem ani nedokázala začít, tak jsem si řekla že trochu pozmněním tohle:D doufám že s tím budete spokojení!

plus by jste mi mohli udělat radost a do komentářů mi napsat jak si představujete charaktery amyi, maii a olivii

užívejte, nebo při nejmenším alespoň přežívejte školu, bye!

blå ; lesbianWhere stories live. Discover now