blå ; lesbian

xi

nejsem si jistá jak se to stalo. fakt ne.
a taky si nejsem jistá jak jsem na to mohla kývnout. ale kývla jsem na to.
a teď tady stojim. před obyčejnými dřevěnými dveřmi, s kukátkem a jmenovkou, na které se dá přečíst jen 'h'.
a amya stojí předemnou a odemyká ty dveře.
a já uvnitř sebe řvu že jdu spát k modrovlasý amye se kterou jsem se líbala, a taky řvu že na to sakra nejsem připravená.

„tak pojď dál!" amya otevře dveře do kořan a nechá mě projít. už v chodbě mě do nosu udeří vůně, která je směsicí hlíny, barev, a voňavky co voní po bonbónech, trochu moc sladce, ale vlastně se to ztrácí, takže ani ne moc sladce.

vyzuju se ze svých ošoupaných tenisek, a s potěšením zjistím, že amya se o boty taky zrovna dvakrát nestará. většina jejích tenisek je už ochozená, špinavá, a taky pěkně rozházená vedle botníku.

„promiň za ten nepořádek, ale nikdo kromě kamarádů kteří jsou na můj bordel zvyklí, sem nechodí, a já se k úklidu přinutím jen když už se tady nedá chodit nebo má přijet táta. plus jsem ráno zaspala, tak se nezděs," vysvětluje amya mezitím co jdeme chodbyčkou do kuchyně. v kuchyni na bílém kulatém stole ještě pravděpodobně z rána leží hrníček s nedopitým čajem, a obal od sušenky, a na jedné ze čtyř židlí přehozené šedé triko a podprsenku.

její obývák je možná až přeplněný kytkami a kaktusy, obrázkami a fotkamy, a taky hromadou cédeček vyskládaných ve dvou sloupcích. na šedé sedačce má poházené polštáře, z nichž je většina modrá nebo zelená, a ten zbytek se sem barevně vůbec nehodí. všimnu si dveří na balkon, a když si díky svému špatnému zeměpisu uvědomím, že má amya pravděpodobně výhled na moře a možná i les u bygdøye, hned zatoužím si to potvrdit a vidět na vlastní oči.

všude má bíle vymalováno, a většinou i bílý nábytek, který tady byl, jak sama řekla, protože chtěla aby její byt vypadal elegantě a uspořádaně, ale nějak se jí nedařilo to tu udržovat, a proto je její byt všechno, jen ne uspořádaný a elegantní.

dveře do koupelny a na záchod mi jenom ukáže, stejně jako ty na konci chodby, na kterých je na papíře napsáno 'nevstupovat bez povolení' a v zámku klíč.

další dveře vedli do pokoje amyi, což je vlastně normální pokoj s dvoulůžkovou postelí, stolem, skříní, věšákem a malým akvárkem, ve kterém plavou dvě rybi, které jak mi amya prozradila, se jmenují fish a fisk. ryba a ryba, jen v jinym jazyce, jak originální.

jako poslední mě zavede do pokoje 'pro hosty', který obsahuje stůl, skříň a postel, jejíž peřiny jsou převlečeny do povlečení se vzorem oveček, kde budu spát.

*

„umh, mám tady pizzu, čínský polívky a nebo tvrdej chleba, co by sis dala?" zeptá se mě amya stojící u linky, když mi zakručí v břiše. tváře mi v tu chvíli zrudnou, ale modrovláska se jen zasměje, a přizná že má taky hlad.

„grandiosu?" ujistím se a dál míchám lžičkou v čaji, i když teď už jenom kvůli tomu, abych zaměstnala svoje ruce.

„oh samozřejmě, co si o mě myslíš?" musím se začít smát když si amya dramaticky přiloží ruce na srdce a přehnaně vykulí oči.

„jenom to nejhorší." když mi dojde že jsem na ní mrkla, cítím že mi tváře zase trochu zrudnou, ale amya tomu pro mé štěstí nevěnuje pozornost - uraženě si mlaskne a pohodí vlasy, a kdybych neviděla jak moc ji oči září pobavením, snad bych i věřila že to myslí vážně.

chvilku si upřeně hledíme do očí, já s velikým úsměvem na tváři, protože se nejde nesmát, a amya s hraným uražením a rukama založenýma na prsou; ke konci už to stejně nevydrží a zasměje se.

o pár minut pozdějc už se v troubě peče pizza grandiosa (mě se v puse sbíhají sliny jenom z té vůně) a já si všímám že venku už se stmývá. při pohledu na hodiny musím vykulit oči; přijeli jsme sem kolem čtvrtý a teď je pár minut po sedmé - to to s amyou letí tak rychle?

za pár minut už jsme seděli u stolu naproti sobě, ládovali se grandiosou, pili jablečný džus a poslouchali lanu. a já si - v dobrém slova smyslu -připadalo jako už dlouho ne.

*

23:41. nemůžu usnout. a mám žízeň.

po dalších pár minutách převalování se konečně odhodlám vstát. skoro až po špičkách dojdu ke dveřím, které se snažím potichu otevřít, abych nevzbudila amyu.

čekám že na chodbě bude tma a já neuvidím ani na krok, ale to se nestane - dveře s nápisem 'nevstupovat' na konci chodby jsou pootevřené, a kromě světla odtamtud vychází hudba. pomalu se rozejdu tím směrem, ještě si rozmýšlím jestli se neotočit a jít spát, ale než stačím dojít k nějakému výsledku, stojím těsně přede dveřmi, a hudba je mi zřetelnější - neznám sice písničku ani zpěváka, ale líbí se mi melodie a hlas zpěvačky.

trochu pootevřu dveře, a jediné na co se zmůžu je abych vykulila oči.

po bílé místnosti která je pravděpodobně největší z celého bytu se rozhlídnu jen v rychlosti - pohled mi totiž snad okamžitě sklouzne na amyu, sedící na stoličce před plátnem.

jednu nohu má nataženou před sebe, druhou pokrčenou, v pravé ruce paletu a v levé štětec. vlasy má v drdolu a na sobě jenom světle šedé tričko, na boku vyhrnuté, čímž ji jsou vidět černé kalhotky.

nemám tušení jak dlouho na ní zírám, a už vůbec nemám tušení kdy jsem si začala kousat ret, ale obojího nechám, když se modrovláska otočí mým směrem.

„jaktože nespíš?" málem vyplašeně povyskočím když se na mě amya otočí a promluví. tváře mi zrudnou a já si zevnitř silně skousnu tváře.

„umh.. nemohla jsem spát, tak jsem se chtěla dojít napít, ale umh- svítilo se tady a já se chtěla podívat jestli tady vážně jsi, um.."

„chápu, furt nemůžeš spát?" přeruší mě v mém koktání a na zem položí štětec i s paletou, na které už nejsou skoro žádné barvy. „můžeme se jít podívat na film nebo tak jestli chceš, stejně už jsem to chtěla nechat být," hlavou pokyne k obrazu za ní. pokrčím rameny, což amya vezme jako souhlas, a stoupne si.

„televize mi nefunguje, takže se budem muset koukat na notebooku jestli ti to nevadí." znovu jen pokrčím rameny, protože upřímně, je mi to jedno.

nakonec skončím v amyiny posteli, která je až moc pohodlná, zahrabaná do peřin, vedle modrovlásky. na notebooku běží druhá série skamu, kterou už jsem viděla minimálně třikrát, proto ji ignoruju a pozornost věnuju zdi, na které je vylepená spousta fotek a tři úplně stejný malý lgbt vlaječky.

jako už poněkolikáté se zavrtím. na notebooku běží čtvrtý díl druhé série, fotky na zdi mám nastudované a oči už se mi zavírají. jediná chyba je v tom, že nemůžu najít polohu, ve které by mi bylo dobře.

„ehm, chceš se.." amya si odkašle a notebook položí na stoleček. hlavu otočí mým směrem a pokračuje; „..přitulit?" nervozita z jejích očí přímo srší, když nadzvedne deku. nepřikývnu ani nezavrtím hlavou, jen se přisunu blíž a vlezu si k modrovlásce pod deku.

netuším jak se k amye přitulit, ale ona to vyřeší za mě - přitáhne si mě blíž a já za chvilku ležím natisklá na jejím těle v objetí.

ani nevím jak, ale za chvilku už s úsměvem na tváři usínám.

- -

děkuju za 500přečtení 100hlasů! <3

grandiosa = typická norksá mražená pizza

co si zatím myslíte o tomhle příběhu?