Nikdo nepochopí co je,
přestože obnáší smutek.
Nejen to i vitalitu,
kterou každý potřebuje.
Není dáno,
že samota je krutá.
Je dáno,
si odpočinout před ostatními.
Být sám sebou,
ne hercem a loutkou.
Nebýt stížen pocitu
a okolí lidského pachu.
Být sám není být odsouzenec,
který se liší od ostatních.
Znamená to být samotář jako vlk
a do smečky se přidá jako člověk do společnosti.
Samotní duše jsou silnější,
později se ukáží sdílnější.
Můžou projít peklem,
kde se cítí jako vyvrhel.
Každá samota je důvodem,
co obnáší jeho příběh.
Každý se stane sám sebou o samotě,
ale mezi bližními se ukáže více.
Lže sama sobě samota,
věří lidské povaze,
nebere ohledi na tvory,
neničí nic krásné vytvorí.
Pouze tvoří lidskou povahu a její krásu,
osobnost co nosí každý v srdci a duši.
Co víš o samotě?
Nic, protože jsi nejspíš nezažil.
Zažíj jednou a pochopíš okolí.
