Klepala si mi ruka. Bylo mi špatně od žaludku a neměl jsem dobrý pocit, z toho co jsem udělal, ale udělal jsem to pro něj. Určitě je lepší být mrtvý než tohle.Brána byla pootevřená a tak jsem vešel dovnitř,Henry byl pár metrů za mnou.Kráčel jsem po té cestě, kterou mě sem před dvěmi lety přivedli. Rozhlédl jsem se kolem.Za plotem nikdo nebyl, většinou se to tu hemžilo vězni, hlavní důvod bylo "vítaní" nováčků. Pamatuju si na to svoje, vězni dobře věděli,že přijedu.
Cestou na mě plivali a pokřikovali různé nadávky,dozorcům to bylo jedno. Nejhorší byl první den ve sprchách,to co každý říká, že se děje ve vězeňských sprchách se moc neděje, pokud ten člověk není zasranej úchyl nebo silnej gay. Za celou dobu ve vězení jsem nikoho takového nepotkal nebo jsem se mu vyhnul. Můj první den jsem naneštěstí potkal bandu surovců v přesile. Uplatili bachaře krabičkou cigaret a ten odešel.
Pustili se do mě 5 proti jednomu. Nejdriv šel proti mne jeden sám ale podcenil mě a zlomil jsem mu ruku. Po tomhle se na mě vrhli zbylí 4. Obklíčili mě a ja nemohl utéct. Jeden šel proti mě, ale ja jsem uskočil, chytil jsem mu hlavu a praštil s ni o zeď. Hned na to mě chytil ze zadu a držel mě tak, že jsem se z toho sevření nemohl dostat. Ten největší mi dal ránu do břicha,tak velkou až jsem zařval bolestí.Dal mi druhou,potom následovala třetí a po čtvrté jsem ten nápor nezvládl a pozvracel jsem se. To věci ještě zhoršilo, jelikož jsem ho pozvracel skoro celého. Dal mi pěsti do obličeje a vyhodil mi čelist a já jsem spadl, začali do mě kopat. Naštěstí se objevil Jimmy a zastavil je. Odvedl mě na ošetřovnu, kde mi čelist vrátili do původního stavu. Ptali se mě kdo mi to udělal a zda u toho někdo byl. Chtěl jsem aby je někdo potrestal a tak jsem na vše odpověděl, to se však obrátilo proti mě. Ti kteří mě napadli tvrdili opak, že jsem je napadl já oni se jen bránili, to jim dosvědčil uplacený bachař. Jimmy stál při mě ale starší dozorce mu řekl ať mlčí a odejde. Jelikož tam byl teprve několik dní poslechl. Byl jsem na to sám a mě bohužel nikdo nevěřil a tak první den ve vězení jsem skončil na samotce.
Došel jsem k hlavním dveřím připravil si pistoli a otevřel dveře.

ČTEŠ
Nákaza
Historia CortaByl to den jako každý,furt ta stejná blbá rutina. Přišlo to znenadání,katastrofa kterou by nikdo nečekal. Přežívám už od začátku a od té doby si píšu tenhle deník.