Na první pohled? [DOKONČENO]

Kapitola pátá - párty

Rozhodla jsem se, že začnu  konečně běhat. Takže jsem vstala o půl hodiny dříve, oblékla se a vyběhla. Do uší mi hrála moje oblíbená hudba a já doufala, že tohle by mohl být super den. Popravdě.....dnes jsem měla lepší náladu, než kdy jindy.
Moje ideje o super dnu se rozplynuly po uběhnutí prvního kilometru. On taky běhá?  Odkdy?  Dívala jsem se do země a dělala, že ho nevidím. Jenže on mě viděl.
Hnědé vlasy mu létaly vzduchem a jeho tělo..... bože o tom ani nemluvím. Svaly měl tak dokonale vypracované.
Byl ode mě necelých dvacet kroků. Jeho oči upíral přímo na mě a najednou se usmál. On se na mě usmál?  Mu hrabe nebo co? 
Úsměv jsem mu opětovala. Už byl u mě. Chtěla jsem okolo něj v pohodě proběhnout, ale chytil mě za ruku a otočil si mě čelem k sobě. Byl tak moc blízko.......
,, Odkdy ty běháš?" zeptal se a stále mě u toho držel. Jeho dotek byl tak teplý. Zaplavila mě vlna tepla, ale zároveň strachu. Nevím co mu mám říkat.
,, Na to samé bych se mohla ptát já tebe." Znělo to chladněji než jsem původně chtěla. Úsměv mu opadl. Podíval se mi zpříma do očí. Zračilo se v nich něco, co jsem nedokázala rozluštit. Bylo to něco, co tam měl při našem prvním "setkání". Stále jsem nevěděla co to je.
,, Myslel jsem, že už jsme válečnou sekeru zakopali. " Zněl celkem smutně, ale já vím jaký doopravdy je, takže mě jen tak neoblafne.
,, Ani bych neřekla. Mohl bys mě prosim tě pustit, dík. "
Podíval se na mojí ruku, kterou jen tak mimochodem stále držel a potom se podíval zpátky na mě.
,, Vlastně ne. " odpověděl. Ten úsměv měl už zase na tváři. BOŽE!  Najednou jsem si oproti němu přišla slabá. Jeho úsměv mě tak nějak oslabil.
Ne. On.... On ne. On se mi nemůže líbit.
Jenže jsem se pletla. On se mi líbil. A to strašně moc.
,, Hm.... tak to budu muset začít křičet" odpověděla jsem s ironií v hlase.
,, Neee, to bys neudělala. "
,, Vsadíš se?
,, Ani ne. Uvidíme se ve škole. " Otočil se a běžel pryč. Nemůžu tomu uvěřit. Takže mě se líbí kluk, který mi dělal naschvály a já kvůli němu měla slzy v očích.
Super.

Po škole jsem se dozvěděla, že se pořádá párty a já se rozhodla, že tam půjdu. Na párty moc nechodím, ale momentálně jsem se na ní cítila. Samozřejmě jsem půlku odpoledne strávila výběrem vhodného vohozu. Nakonec  jsem si vybrala tmavě modré tričko a bílou sukni.
Párty začínala v půl osmé a je půl sedmé. Takže jsem měla půl hodiny na přípravu a půl hodinu na cestu. Přešla jsem celý pokoj a vytáhla svou kouzelnou taštičku. Posadila jsem se k zrcadlu a vytáhla řasenku, kterou jsem si jen lehce nanesla, na můj vkus až moc krátké řasy. Na pusu jsem si napatlala trochu jeleního lůje a vstala jsem. Postavila jsem se před zrcadlo a prohlížela jsem se. Snažím se vypadat dobře. Je to kvůli němu?  Hm....možná.
Přemýšlela jsem co s vlasy. Povzdychla jsem si. Oddělila jsem první dva pramínky a spojila si je za hlavou. Sepla jsem je malou černou gumičkou. Scházely už jen boty. Na nohy jsem v rychlosti nasoukala obyčejné bílé ponožky a z botníku vytáhla světle modré plátěné tenisky.
Podívala jsem se na hodinky. Akorát! 
Párty pořádá můj spolužák. Moc se s ním neznám, ale na párty jde i Eshly, takže jdu s ní.

Z domu se ozývala hlasitá hudba a byla tu spousta lidí. Eshly mi už s úsměvem mávala. Vydala jsem se k ní. Na sobě měla světle zelené tílko a džínové kraťasy,které měly vysoký pas. Vlasy měla svázané v culíku a já z ní nemohla spustit oči. Vypadala skvěle.
,,Tyjo, sekne ti to" řekla jsem a celou jí od hlavy až k patě sjela pohledem. Vážně vypadala skvěle.
,,Ále prosím tě, jednou sem se oblíkla no. Náhodou ty vypadáš úžasně. Ani nevim, že nosíš sukně." 
Je pravda, že sukně a šaty nosím málokdy, ale dnes jsem si ji vzala. Nic lepšího na sebe jsem stejně nenašla, ale kdybych mohla klidně si vezmu tepláky a mikinu.
,,Dík" odpověděla jsem, protože nic lepšího mě nenapadlo.

Uvnitř to teda žilo. Hlasitá hudba mi řvala do uší a všude byli lidé. Většina z nich držela v ruce kelímek se záhadnou tekutinou. Nevím,co to bylo za pití a ani to nechci zjistit. 
,,Hele,jdu si pro pití, ani se nehni" zařvala mi Eshly do ucha a zmizela někde v davu. Přemýšlela jsem, kam si sednu, protože všude bylo plno, ale moje myšlenky byly najednou zaměřené na něco jiného. Na něj.