"Nebuď tak naštvaná, nenutím tě do líbání, nebo něco takovýho." mávl rukou.
"Kdyby jo, nesouhlasila bych." odsekla jsem a rozešla se k našemu intru.
"Tak zítra." zasykla na mě a odcházel taky.
Krucinál, do čeho jsem se to zase zapletla, kdybych tak nestrkala nos do cizích věcí a dělala jsem, jakože jsem to neviděla, byla bych teď šťastná vysokoškolská holka, která má klidný život..
Vysprchovala jsem se ještě se na chvíli koukla na učení.
Když jsem si řekla, že toho už v devět mám dost, zalezla jsem do postele, ale jaksi jsem nemohla usnout, protože jsem se zrovna dneska stala holkou jednoho kluka, který mě už dva krát zachránil...
A shodou okolností chodí na naší školu, no není to super?
Ráno jsem vstávala, jako vždy, v sedm a dala v půl osmý šla do školy. Škola začíná sice, až v osm, ale mám radši, když tam jsem dříve, než později.
Sedla jsem si na místo a za mnou najednou přišla Coco.
"Hele, prý chodíš s Jakem, není to super?!" vyjekla na mě přes celou třídu.
"No, to teda je." stiskla jsem naštvaně pěsti.
"Fakt se k sobě hodíte!" přišla najendou Melissa.
"Díky." povzdychla jsem si.
"Nejsi šťastná?" zeptala se Coco.
"Ne, já jsem ta nejšťastnější holka na světě." uchechtla jsem se a oni tomu uvěřili.
Zazvonilo na první hodinu, což byla matika, ta mi docela jde, takže hodina prošla v pohodě, ani učitele nemáme špatnýho.
Zavonilo a učitel odešel.
Ale víte kdo přišel? Víte? Můj kluk!!!
"Dobré ráno, Isabel." usmál se na mě Jake opírající o dveře naší třídy.
"Whaa!!!" začali být úplně mimo ty tři.
"Co chceš?" zasykla jsem na něj, když jsem k němu přišla.
"Projdi se se mnou prosím tě po škole."
"Proč?" zeptala jsem se zmateně. "Některý tomu nevěří." "Tím líp." odsekla jsem.
"Jak o tom vlastně všichni vědí?" zeptala jsem se ho a přinutila se k tomu jít s ním po chodbě.
"Ty o tom nevíš? Naše škola má oficiální webovky, kam píšou studenti." odpověděl mi.
"To mi chceš říct, že o tom ví i učitelé?!" vyjekla jsem na něj. "Jo, asi jo." uznal.
"Achjo, horší to být nemohlo..." zasykla jsem.
"To ti fakt tak moc vadí se mnou na oko chodit?" "Divíš se? Ani tě neznám." povzdychla jsem si.
"Tak pojď se mnou ven, něco ti o mně řeknu." koukl se docela i lítostně na mě.
To mě lituje nebo co!?
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ano, díl vydávám velmi dříve, jelikož zítra opět nevyjde díl a vyjde až v sobotu :/ Zatím Bye, Bye
