Překvapuje jí, jak jemný má vlasy a jak lehce vypadávaj
s každym kilem jdou dolu i rezavý lokny, co jen bolest přidělávaj
už nepožírá ani čokoládu, kterou tak milovala, jenom prášky na štěstí
a nebrečí už jenom sůl, ale kapky krve
co stejkaj do pěstí
do semknutejch pěstí, co zeslábly a třesou se
a širý nebe čeká, až její smysly zas proberou se
čeká, až ta kdysi rusovláska zase
začne rozkvétat
a rudý lokny, co zůstávaj na polštáři nebude pryč zametat.
ČTEŠ
žalozpěvy pro zkaženou generaci.
Poesiadalší kilo za cigára padlo koupit si radost nás nenapadlo věnováno 'tý zkažený' generaci, protože se zapomíná, že v našem věku byli vlastně všichni stejní Sbírka poezie s tématikou dětskejch lásek, nenávistí, snů a otrávenejch puberťáků 29/09/2018...
