Omlouvám se za sebe
mý činy volaj do nebe
už nejsem malou holčičkou
nebudu si malou ručičkou
s hračkama hrát
začíná mě srát
že už nejsem (fakt) malý dítě
že už nebojuju lítě
poddala jsem se viru
ztratila veškerou víru
v lepší zítřky
a dřevěnými dvířky
vykradla jsem se ven
už to není jenom sen
na louce teď postávám
a hluboce se omlouvám.
Věnováno všem, kterým jsem kdy ublížila, ale hlavně rodičům. Nevyhovuju vašim představám, ale jsem sama se sebou spokojená. Nechci znít jako sobec, ale jsem šťastná, nehodlám se měnit a věřím, že mě jednoho dne doopravdy přijmete takovou jako jsem a nebudete mi vnucovat vaše ideály. I přes to vás mam ale moc ráda, jenom ten život, kterej mi plánujete...neni nic pro mě. Promiňte xx
ČTEŠ
žalozpěvy pro zkaženou generaci.
Poetrydalší kilo za cigára padlo koupit si radost nás nenapadlo věnováno 'tý zkažený' generaci, protože se zapomíná, že v našem věku byli vlastně všichni stejní Sbírka poezie s tématikou dětskejch lásek, nenávistí, snů a otrávenejch puberťáků 29/09/2018...