Odjakživa hledám sebe
poslední měsíc hledám tebe
hledam nás mezi řádky
v rukou bohyně lásky
ale její ruce jsou prázdný
a řádky řikaj slova rázný-
zapomeň na jeho smích
ze kterýho taje sníh
zapomeň na jeho oči
kolem kterejch se svět točí
zapomeň na jeho ruce
a radši se prober prudce
protože ten zlatej král
by si s tebou jenom hrál
všichni jsou prej stejný zmrdi
jejich ruce zradou smrdí
no co, že se zdá dokonalej?
to si radši sklenku nalej
a sama si zapal
ať neumřeš na zápal
plic a nebo bolest srdce
kterou poneseš trpce
a zažehl jí zlatej král
co se zrady nikdy nebál.
Věnováno mýmu zlatýmu králi, kterej je mi záhadou a do kterýho jsem se (asi) zamilovala, ale bojim se ho, protože mi ten marlborovej princ bohatě stačil. Ale i kdybys byl stejnej zmrd, jako všichni ostatní, pořád tě chci zase potkat-vždyť už to je měsíc, co jsem tě neviděla...a dost možná už máš jinou. Ať je to tak, či onak chybíš mi, už druhou básničku píšu jenom tobě a doufam, že někdy budu mít šanci ti všechno říct a že mý city budou opětovaný.
Tvoje zfetovaná, nevyspalá pražajda xx
ČTEŠ
žalozpěvy pro zkaženou generaci.
Poesíadalší kilo za cigára padlo koupit si radost nás nenapadlo věnováno 'tý zkažený' generaci, protože se zapomíná, že v našem věku byli vlastně všichni stejní Sbírka poezie s tématikou dětskejch lásek, nenávistí, snů a otrávenejch puberťáků 29/09/2018...
