Kapitola 2

109 8 1
                                    

Když došli až do jeho domu, konečně se jí představil ,, Jmenuji se Freo, bojuji proti otroctví a koupil jsem tě za všechny svoje peníze, protože jsem viděl že jsi na tom špatně. Jak se jmenuješ?" Aron se uklonila tak jak na to byla zvyklá u Rinchalda a pak se mu pokusila naznačit že je němá. ,, Mě se nemusíš klanět." povídá jí Freo, ,, Ty jsi němá?" Aron přikývla. ,, Tak tady počkej já ti zajdu pro papír ať se semnou můžeš dorozumívat." s těmi slovy odešel a Aron zůstala stát u jídelního stolu. Za chvilku se Freo vrátil s papírem a husím brkem, když zjistil že Aron pořád stojí vedle jedné ze židlí usmál se a vlídně jí řekl: ,, posaď se, tady už nemusíš poslouchat na slovo." a sám se posadil. Aron si sedla naproti němu a Freo ji podal papír a bek, taho od něj vděčně přijala, protože už málem zapomněla jaké je to mít svůj vlastní názor. ,, Tak znovu, jak se jmenuješ?" Aron napsala jsvé jméno téměř nepostřehnutelnou rychlostí a krásnou úpravou. Freo si přečetl slovo na papíře a pak řekl. ,, Určitě nevíš jaký má tohle význam, ale stejně se tě musím zeptat, jak dlouho už jste Rinchardovími vězni?" Aron vzala brk a napsala: už přes tisíc let. Proč, můj pane? ,, Žádné můj pane a ptám se proto abych proti němu a otroctví mohl lépe bojovat. Děkuji ti za informace, teď musím odčinit to co Rinchard napáchl. Pojď se mnou."řekl a zavedl Aron do malinké stáje kde byl jediný oslík, stejně jako Freův dům nebyla moc nová ale zato nádherně uklizaná. Když došli až k oslíkovi Freo povídá: ,, Tohle je můj a teď už tvůj oslík, jmenuje se Salko a pomůže ti na tvé cestě. Do ničeho tě nechci nutitale tady by si musela žít život otroka, a to ty asi nechceš." zavrtěla hlavou, a Freo pokračoval: ,, Když se ti podaří dojít až do Dreeonu, dračího lesa už za tebou žádný člověk nepůjde všichni si myslí že tam vládnou temné sílí. Dám ti na cestu zásobu jídla a kdybys potkala nějakého člověka řekni že jsem tě poslal pro dříví a jdu k nejbliššímu lesu a až tě nebude vidět jdi zase do Dreeonu. Tady máš mapu." a dal jí pokládaný papír s mapou pak jí ještě dal kus látky se slovy: ,, tohle si dej přes uši ať ti nejsou vidět ty špičky." Aron mapu, oslíka i látku s radostí přijmula a usmála se na Frea což on bral jako to nejkrásnější poděkování.

Otrok a přítelKde žijí příběhy. Začni objevovat