Kapitola 6

66 5 0
                                    

Ten drak přistál  u prostřed louky a díval se na elfi. Pak se jeho oči upřeli na Aron a ona cítila jak se na její vědomí něco tlačí. Pokusila se to mavnímat ale nešlo to, najednou tlak povolil a Aron uslyšela hlas:  Jak se jmenuješ? Stačí na to myslet a já tě uslyším. Aron si nedůvěřivě pomyslela odpověď a ten hlas se ozval znovu Víborně. Já jsem Loura. Co si myslíš o telepatii? To je ten způsob kterým spolu mluvíme. Aron nemohla uvěřit svým uším.  Já můžu mluvit???! Pokltilo jí příjemné štěstí. Jistě že můžeš. Mluvíme spolu myšlenkami. Aron pohltilo ještě větší štěstí, konečně se mohla vyjádřit, a přívětivý tón jakým dračice mluvila ještě více přispíval na její radosti. Teď důležitější věci. Jak se ti podařilo uniknout tomu otrokáři? Tón Lourina hlasu zněl velmi naléhavě a tak ji Aron pověděla svůj příběh. Když s tím skončila Loura prohlásila:  Je dobře že máme ne své straně někoho dalšího. Musíš být unavená, odpočiň si. O tvého olíka se někdo postará. Máš ho vrátit Freovi? Aron zavrtěla hlavou, poděkovala za přijetí a šla si odpočinout. O Skalka se postarali elfové a pustili ho k ostatním koním.

Otrok a přítelKde žijí příběhy. Začni objevovat