Kapitola 16

22 3 0
                                    

  Proběhla lesem a vynořila se na louce.  Uviděla další zástup vojáků a uprostřed nich známou tvář. Ztuhla jí krev v žilách. RINCHALD!
  Na poslední chvíli zabočila za strom a Ikar vletěl přímo do houfu vojáků.
  Tohle malé rozptýlení stačilo k tomu aby se Ikar osvobodil od Rinchaldovi vlády.
  Bleskurychle odletěl z Rinchaldova dosahu a Aron se pustila za ním.
Doběhla ho asi za deset minut, drak seděl na zemi a z jeho tváře se dalo poznat že s někým zápasí.
  Aron chtěla Ikarovi pomoct a tak se snažila proniknout do jeho mysli ale něco jí v tom bránilo.
  Viděla jak Ikar bojuje a tak nechala marných pokusů o vniknutí do Ikarovi mysli a vyšplhala na strom aby byla zhruba ve stejné výšce jako jeho hlava.
Nevěděla co má dělat ale něco jí napovídalo že to co se chystá udělat je správně.
  Dotkla se jeho hlavy. Soustředila se na to aby se jí sklidil dech. Vyřídila si myšlenky, nadechla se a....
   Její vědomí se dostalo tam kam chtělo hrozně jednoduše.
  Rinchald si musel myslet že elf nemůže mít tak klidné myšlenky a tak si Aron nevšiml.
  Naprosto klidným hlasem začala Ikara uklidňovat.
  Cítila jak se mu zklidňuje dech a on se začíná lépe soustředit.
  Najednou ucítila ostrou bolest v levé ruce. Zaklonila hlavu v bolestivé gestu ale zůstala klidná.
  Dál hovořila s Ikarem. Pak ale ucítila mnohem větší nával bolesti, pochopila že už nemá cenu čekat, připravila se.
  Jako jeden s Ikarem po boku narazili do Rinchaldova vědomí. Takoví nával nemohl ustát a pro tutu bitvu skončil s telepatií.
  Aron cítila jak letí vzduchem, pak ucítila naráz a jediné co si stihla uvědomit bylo že jí jeden z Rinchaldovích vojáků dvakrát trefil šípem.
  A pak už byla jenom tma......

  

Otrok a přítelKde žijí příběhy. Začni objevovat