Kapitola 5

61 6 0
                                    

Elf zíral na Aron a pak se jí        zeptal: ,, Co tu pohledáváš?" Aron se mu pokusila vysvětlit že nemůže odpovědět, že je němá. Elf naštěstí pochopil co mu chce Aron zdělit a když si pak sundala šátek z uší zůstal stát jako zkoprnělý. ,, Ty jsi elf" Aron přikývla a elf se jí vyptával dál: ,, Ty jsi jedna z těch otroků?" Aron zase přikývla ,, pojď se mnou." řekl jí a vidal se cestičku mezi stromy. Aron ho následovala a Salko šel poslušně za nimi. Po dalším dni cesty kdy se asi jednou nezastavili se dostali na malou louku, tam se zastavili a elf povídá Aron: ,, Počkejte tady, jdu pro ostatní." s těmi slovy odešel a louku pohltilo ticho. Za necelou hodinu se elf vrátil s prostě oděnou elfkou v patách. Teprve když přišli blíž Aron rozpoznala korunu z dubového listí která zdobila elfce hlavu. Aron se pokusila o poklonu ale elfka jí zastavila slovy: ,, Vím že jsi zvyklá z otroctví ale tady se klanět nemusíš." Aron se zase postavila a poslouchal co jí elf ke říká: ,, Máš štěstí že se ti povedlo uniknout tomu otrokáři. Potřebovali bychom abys nám řekla jak se ti to povedlo." zase Aron pokusila vysvětlit že  nemůže mluvit a elfka jí porozuměla a povídá jí: ,, To je problém ale ne nevyřešitený. Pojď se mnou." šli dál do středu Dreeonu. Za dvě hodiny se dostali na podobnou louku akorát mnohem větší. Elfka vytáhla z kapsy flétnu a zahrála na ni krásný, dlouhý tón. Chvíli se nic nadělo ale pak se ozval závan větru a objevil se ...... Drak.

Otrok a přítelKde žijí příběhy. Začni objevovat