jsem zmatená z toho,
co všechno se kolem mě děje,
a pak jsi tady ty,
ten, co mi to vůbec neulehčuje.a já se fakt snažim,
pochopit to všechno,
a hlavně ty tvý city,
co dělají mě nesvou.všechno by se ulehčilo,
kdybys všechno řekl,
kdybys všechno vysvětlil,
kdybys konečně řekl,
proč se z tebe vždycky klepu,
když seš poblíž.ale to asi zřejmě nechceš,
jak to tak vypadá.(protože jsem čím dál víc zmatená.)
tak mi to konečně už vysvětli,
říkám,
vysvětli,
protože já už to nedávám
s tím tvým skrýváním
a tou tvou poezií
o pohádkovym líbání,
co mi pořád posíláš
a děláš mě ještě zmatenější,
než jsem.(jestli to vůbec ještě jde.)
ČTEŠ
spadlý listí
PoetryPro zhrzený duše, co cítěj dotyky toho druhýho těla. #50 poezie ~ 15.11.2018