spadlý listí

a zase jsem zmatená z toho tvýho stesku

jak se to mohlo,

tak rychle změnit,

z lásky k nenávisti,

z bolesti k potěšení,

od poezie k nepěkným slovům,

které mi posíláš

každý den,

a mě to bolí

ani nevíš jak,

a ani bys neřekl,

že ještě víc než ta láska,

ale pak se zase vrátěj,

ty tvý poezie,

a já jsem zmatená

jako nikde.

ty a ty tvý nálady mě zraňujou a
matou,

už mi to vysvětli

a řekni mi pravdu.

(já to nechápu.)