spadlý listí

Pro Tebe.

Oceán mých slz,
se pomalu plní,
v uších mi,
nepatrně šumí,
můj dech se staví,
dávám se do breku,
lapám po dechu,
znovu a znovu,
více a více,
vzdaluji se světu,
mé srdce stúně,
má mysl klesá,
mé tělo umírá,
má duše zhasla,
já oči zavírám,
mé ruce chladnou,
kyslík se vytrácí,
mé plíce chřadnou,
já polykám všechny vzlyky,
a s mou poslední myšlenkou,
ledovými kapkami deště,
již ležím v pokoji,
pohodlí a teple,
tady nahoře,
kde hlídám si Tě denně,
a kde se mi neustále opakuje,
má poslední myšlenka,
co vždy patřila tobě.

Miluji Tě.