Jason McCann alias Bizzle. Všemocný mafián, který se probojoval až na samotný vrchol všech padouchů. Bizzle jehož jméno zná každá živá osoba v tomto městečku až na jednu dívenku, která se vrací z prázdnin.
Vím, že už jsem s mafií otravna, ale milu...
Nudila jsem se tu. Jason předemnou chvíli šaškoval s nějakým protivníkem a poté společně někam odešli. Ze své kabelky jsem vytáhla svůj mobil a jenom tak znuděně si projížděla sociální sítě, když v tom mi někdo vytrhl mobil z ruky. Lekla jsem se A rychle zvedla hlavu a uviděla před sebou rozesmátého Jasona: ,,Vrať mi To!" Zaůpěla jsem jako malé dítě a Jason mi ho s úšklebkem podal zpět.
,,Připravená?" Nadzvyhl obočí a já Pokroutila nesouhlasně hlavou ze strany na stranu: ,,Neboj." Uchechtl se a drapl mé zápěstí do pevného stisku a postavil na nohy. Na sucho jsem polkla a nechala se jím vést přes celou tělocvičnu až do nějakých dveří odkaď se ozívaly hlasité rány. Vyděsilo mě to.
Vešli jsme dovnitř a já spatřila střelnici, kterou jsem obvykle viděla jenom v nějakých akčním filmech. Bylo to pro mě zase něco nového co mi Jason mohl ukázat.
,,Tady si odlož." Ukázal na židli, kde byla i mimo jiné jeho sportovní taška. Učinila jsem tak a následovala ho do poslední 'dráhy' ,,Takhle to nabiješ." Vytáhl černou zbraň.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nemám zbraně nějak moc v oblibě a nelíbí se mi jak moc hlasitá je. Vyjeveně jsem koukala na to jak to Jason nabijí: ,,Postav se sem a snaž se mířit na ten terč. Budu stát za tebou." Němně jsem přikývla a s roztřesenýma rukama uchopila zbraň a postavila se před Jasona: ,,Celá se klepeš. Je všechno v pořádku?" Přikývla jsem a snažila se s pomocí Jasona zaměřit svůj cíl neboli terč. Výstřel: ,,No vidíš To jak ti to Jde." Usmál se, ale tentokrát žádná ironie. To mě donutilo taktéž k úsměvu: ,,Střelil jsi za mě." Zachychňala jsem se tomu a teď zkusila sama namířit a vystřelit což se opakovalo ještě hodněkrát.
*po 15 minutách*
,,Vidím ve vás potenciál." Usmál se na mě postarší pán, když si prohlížel můj plakát s dírami od výstřelů: ,,děkuji." Stydlivě jsem se usmála, červeň se mi nahrnula do líček. Najednou se okolo mého pasu obmotala ruka a následné přitáhnutí blíže k cizímu tělu a polibek na spánek. Jason mě opravdu překvapuje: ,,Moje šikulka." Zašeptal sexy hlasem až jsem se musela zakousnout do spodního rtu: ,,Nekousej ten ret." Zašeptal výhružně: ,,Nebo Co?" Uchechtla jsem se a šla si pro svou kabelku. Jason mě doběhl: ,,Nebo tě ohnu v mé šatně." Přehodil si tašku přes rameno a chytl mou paži a rychlou chůzi se odsud rozešel směrem nejspíš do šatny: ,,Víš, že kamarádi spolu nespí?" Provokovala jsem: ,,Neprovokuj." Hodil po mě vražedný pohled čemuž jsem se zasmála.
Najednou už odemykal dveře od jeho útulné šatny a vhodil mě dovnitř jako nějaké krmivo pro šelmy. Zamkl a tašku ze svého ramena ihned sesunul až spadla na zem: ,,Moc tě chci." Jedním dlouhým krokem přešel ke mně a chytl mé boky. Svými rty se přitiskl na ty mé a už začala válka našich jazyků. Sundala jsem mu tričko a on mě tílko a pak také kalhoty.
Líbal můj krk, když v tom se ozvalo klepání na dveře. ,,Bizzle?" Zachvěla jsem se nad oslovením. Jason zavrčel a pokračoval dál ve své práci. Bylo mi nepříjemné, že je někdo za dveřmi a kdykoliv by nás mohl slyšet. Odstrčila jsem Jasona a začala se oblékat. Jason zavrčel i na mě a přes hlavu si přetáhl triko; ,,Co je?" Vyštěkl na člověka stojíc za dveřmi a zavřel za sebou. Zhluboka jsem se snažila dýchat neboť jsem se právě teď znovu vyspala s Jasonem, díky bohu, že jen málem.
,,Dám si sprchu a můžeme jít." Přišel Jason a s čistými věcmi zalezl do malé koupelničky. Byl slyšet proud vody, tak jsem se posadila a jenom tak nečině seděla na lavičce a čekala kdy vyleze.
Po chvilce se vypla voda. Jason vylezl už oblečený. Jenom si přehodil tašku přes rameno a rozešel se ke dveřím: ,,Budeš tam jenom tak sedět a nebo půjdeš?" Zavrčel na mě a já se postavila a prošla dveřmi. Je nějaký divný.
*
Seděli jsme v autě, ale když Jason přejel odbočku k nám a stále s neutrálním pohledem, tak jsem spanikařila: ,,Kam to jedeš?" Vyjekla jsem: ,,Nejspíš k nám domů a pak asi na nějakou dobu pryč z města." Zalápala jsem po dechu: ,,Ale já chci domů." Prudce zabrzdil: ,,Nebudu riskovat, že ti někdo ublíží." Zavrčel: ,,Nic se mi nestane. Jasone, je tam moje máma a sestry." Zafňukala jsem. Zklopil hlavu a následně otočil auto a vyjel k našemu domu.
Když zaparkoval, tak hleděl před sebe: ,,Buď prosím opatrná Cait." Nesmyslné hm jsem zabrblala a naštvaně vystoupila z auta. Třískla jsem dveřmi a vběhla do domu.
Dnes kratšíčást, omluvte mě, ale s tou mou rukou to moc nejde. Nějakýpěknýkomentář? ❤❤❤
